Tato práce se věnuje známému dílu Aloise Jiráska Filozofská historie. Nejprve popisuje děj, a poté se věnuje charakteristice postav a hlavních myšlenek.
OBSAH:
1. Děj
2. Postavy
3. Myšlenky
"Alois Jirásek: Filozofská historie
(1878), historická povídka
Děj - Obraz života studentů filozofie na litomyšlském gymnáziu (2 leté studium jako příprava pro studium v Praze na univerzitě); svobodomyslné smýšlení studentů, úsilí uskutečnit tradiční studentskou zábavu - majáles - i přes zákaz (v r. 1847); 1. května se majáles konal, účast studentů, žen a dívek, zvl. Vavřeny (miloval Lenku), Fryborta (miloval Márinku) a vlastenců; naopak odpor poněmčených obyvatel Litomyšle, konzervativců - aktuár Roubínek, Rollerová;
o prázdninách se studenti rozešli, Špína odešel do kláštera; na jaře 1848 vytvořily studenti studentskou legii, vydali se tajně do Prahy (revoluce), bojovali na barikádách; setkali se se Špínou (padl); po porážce revoluce studenti z Prahy utekli; šťastný konec - Frybort se oženil s Márinkou, Vavřena se stal lékařem a vzal si Lenku
Postavy - Vavřena - nejvážnější, poctivý, opravdový vlastenec, nadaný student
Frybort - Hanák, vlastenec, dobrý, nejveselejší, trochu pohodlný v učení
Zelenka - nejpilnější, pasivní, vypočítavý, nerozhodný
Špína - nejsmutnější, zamlklý, osiřelý; stal se řeholníkem, tragicky zahynul
jejich bytná Slečna Elis - starostlivá, hodná
kontrast - Aktuár Roubínek a jeho rodina; poněmčelí měšťani, s výjimkou neteře, sirotka Lenky (schovanky), která sympatizovala se studenty
Autorův záměr - obraz studentského života; národní, vlastenecké smýšlení studentů, REVOLUČNÍ NADŠENÍ v r. 1848
proti - upjatý konzervatismus poněmčených měštáků
historicky věrný obraz národního obrození na malém městě
Místo a doba děje - Litomyšl a Praha, 1.pol.19.stol., rok 1848 (národní obrození)"
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.