"Na hranicích se Švýcarskem jim Brenske řekl, aby se všichni svlékli a šli do očistné místnosti, aby se zbavili nečistot. Tam, do té doby naprosto nevinná a naivní Kateřina pozná, že je konec. Už delší dobu tušila nějaký podvod a teď, když už ví, že nemají žádnou šanci na přežití se jako jediná odhodlá k nějakému odvážnému činu - když má nahá před vstupem do plynu tančit před německým vojákem, vytrhne mu zbraň a dva vojáky zastřelí. Je jí jasné, že její boj se smrtí je prohraný, ale i přesto se cítila povinnost bojovat.
Ihned poté Brenske zastřelí Kateřinu i ostatní obchodníky. A i přesto, že se Kateřina snažila o svůj život bojovat, ani po smrti nedostojí klidu. Její mrtvé tělo je odvezeno do sušárny a její krásné černé vlasy jsou použity na výrobu matrací a jiných látek
Témata:
Hlavní téma – Příběh krásné dívky, která má falešnou naději na záchranu před spalovací komorou
Celkové téma – Bezohledná a cynická hra nacistů s lidskou nadějí a touhou po životě
Hlavní postavy:
Kateřina Horovitzová – velmi krásná a atraktivní dívka, která si i před smrtí zachová důstojnost
Bedřich Brenske- inteligentní, avšak krutý a proradný nacistický velitel
Herman Cohen – židovský podnikatel, který měl s Kateřinou soucit a chtěl jí pomoci
Charakteristika protagonistů směřuje k psychologické analýze, jak je u Lustiga obvyklé. Důležitá pro rozvíjení děje je i dvojice židovských postav z osvětimského tábora, krejčí a rabín. Objevují se ve zlomových okamžicích a pomáhají čtenáři předvídat události a přisuzovat jim správný význam.
Umělecké prostředky: Jazyk, kterým je kniha napsána, je spisovný. Jazyk vypravěče je věcný a dramaticky nepřepjatý, jen ve vyhrocených situacích se uchyluje k emotivně laděným výrazům.
Barvitá, místy až apokalyptická líčení střídá precizní popis - barvitě je zde líčeno například prostředí a jeho dopad na psychiku postav (například návraty zpět do koncentračního tábora hlavním hrdinům ani trochu na síle nepřidávají – právě naopak je znervózňují a děsí).
Forma díla je přesně podřízena obsahu, autor také výstižně odlišuje povahové rozdíly postav pomocí jejich mluvy, což dokládá také kultivovaná, umírněná, korektní a přece krutá mluva Bedřicha Brenskeho.
Lustig také používá nového útvaru – závorek, které byly do té doby v beletrii spíše vzácné. Dále je v textu použita er- forma, vyprávěcí a popisný slohový postup, velmi zajímavé jsou také dvojsmysly.
Kniha obsahuje mnoho historických faktů, což jen umocňuje její kvalitu a spolehlivost.
Autorův záměr: Přípravou k napsání Modlitby pro Kateřinu Horovitzovou byla povídka Dívka s jizvou ze souboru Nikoho Neponížíš. Kniha neukazuje jen lidské utrpení a ponížení za II. světové války, ale také problém zla v člověku a otázku, zda v něm lze nalézt sílu, která je schopna tomuto zlu vzdorovat.
Velmi zajímavé je, že autor napsal tuto velmi zdařilou knihu během jedné jediné noci. Vychází ze dvou skutečných událostí - V roce 1943 zajali Němci na Sicílii skupinu židovských podnikatelů a pod záminkou, že je vymění za své zajaté důstojníky, od nich získali kontakty na jejich peněžní konta v neutrálních zemích a poté je zabili. Druhou událostí byl osud mladé a krásné polské herečky, která při cestě do plynové komory vytrhla německému důstojníkovi a zastřelila ho. Lustig oba tyto příběhy skloubil do svého románu."