Poradíme vám

Ctenarsky-denik.cz > Ostatní > Česká literatura po roce 1968

Česká literatura po roce 1968



Kategorie: Zápisky z literatury

Typ práce: Ostatní

Škola: nezadáno/škola není v seznamu

Charakteristika: Zápisky z hodin nejdříve představují historický kontext české literatury po roce 1968, řadí ji do třech směrů a na většině prostoru poté seznamují s životem a tvorbou významných autorů.

Obsah

1.
Historický kontext
2.
Směry literatury
3.
Bohumil Hrabal
4.
Vladimír Páral
5.
Milan Kundera
6.
Pavel Kohout
7.
Josef Škvorecký
8.
Ivan Klíma
9.
Ota Pavel
10.
Václav Dušek
11.
Josef Nesvadba
12.
Karel Pecka
13.
Ludvík Vaculík
14.
Eva Kantůrková
15.
Egon Bondy
16.
Ivan Martin Jirous
17.
Pavel Řezníček
18.
Jiří Kratochvíl
19.
Jan Trefulka
20.
Zdena Salivarová
21.
Vlastimil Třešňák
22.
Vladimír Škutina
23.
Oldřich Daněk
24.
Ladislav Pecháček
25.
Radek John
26.
Zdeněk Zapletal
27.
Michal Viewegh

Úryvek

"ke konci 60. let dochází k uvolňování ve společnosti i literatuře, odprošťování od cenzury a ideolog. diktátů, to trvá do srpna 1968 a poté do dubna 1969
• na dubnovém plénu ÚV KSČ r. 1969 zahájen tzv. “normalizační” proces (jejich krédem bylo “Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ”)
• období tzv. “normalizace” - od počátku 70. let - totální kulturní úpadek, svobodná kulturní atmosféra zničena, mnoho spisovatelů volí raději emigraci
• v listopadu 1970 musí zaniknout Svaz spisovatelů (1972 nahrazen novým Svazem českých spisovatelů - zde už jen minimum autorů se skutečnou úrovní, např. V. Páral), opět se začíná mluvit o “socialistickém realismu”
• z knihoven se vyřazují knihy “kontrarevolucionářů” - autorů, kteří se zasloužili o vysokou úroveň č. literatury (např. I. Diviše, J. Durycha, J. Zahradníčka, V. Havla, P. Kohouta, M. Kundery, L. Vaculíka), filmy jdou do trezorů
• není kde publikovat, stovky příslušníků inteligence mají ”zákaz publikování”, vycházet smí pouze týdeník ÚV KSČ Tvorba a ofic. časopis Literární měsíčník (vedený Oldřichem Rafajem, jedním z hl. “normalizátorů” č. literatury)

• č. literatura (a kultura vůbec) do tří směrů:
a) literatura oficiálně publikovaná - ale těžko se hledalo, co by se dalo tisknout, aby si to člověk nepo....
b) narozdíl od 50. let (, kdy se masově zatýkalo - např. rozsudky na desítky let za letáky, lidi se proto báli a pokud něco vznikalo, tak jenom v hlavě, a mohlo to vyjít až po mnoha letech a to ještě jenom v zahraničí) se mohla vyvinout rozsáhlá neoficiální domácí “disidentská” kultura - vznikají “samizdatové” edice např.: Edice Petlice (L. Vaculík), Česká Expedice (Olga a Václav Havlovi), objevuje se na dvě stě periodik (Kritický sborník, Revolver Revue, Vokno); díla byla skvělá, ale bez možnosti masového rozšíření mezi čtenáře
c) kromě toho vznikají v zahraničí nakladatelství řízená emigranty, kde se tisknou díla autorů ve vlasti zakázaných, např. Sixty-Eight Publishers (J. Škvorecký a Z. Salivarová, Toronto), Konfrontace (Curych), Poezie mimo domov (Mnichov), Rozmluvy (Londýn), také periodika (Svědectví, Listy, Proměny)
• v roce 1977 ostrůvek naděje uprostřed všeobecné rezignace - Charta 77 - prohlášení skupiny odvážlivců (prvními mluvčími byli V. Havel, filosof Jan Patočka a bývalý ministr školství a pak zahraničí Jiří Hájek) - požadovali, aby režim dodržoval své vlastní zákony, jimiž se zavázal k plnění Listiny základních práv a svobod jak ji schválilo OSN
• v 80. letech trochu uvolnění, někteří dříve “zakázaní” mohli začít publikovat (ale nejdřív museli většinou veřejně uznat své dřívější ideologické “omyly”)
• po listopadových událostech r. 89 ztrácí výše uvedené rozdělení literatury význam
• vznikají nové časopisy a nakladatelství , konečně jsou doma nově vydávána díla autorů světových jmen (M. Kundera, J. Škvorecký, P. Kohout a další) i domácích spisovatelů, kteří byli odkázáni pouze na samizdat nebo exil. nakladatelství (V. Havel, I. Klíma, L. Vaculík, J. Trefulka, E. Kantůrková, K. Pecka a další), nově vychází nejrůznější slovníky, původně v samizdatech nebo exilu, (např. Slovník zakázaných autorů (1948-1980) J. Brabce, J. Gruši a dalších, Skrytá tvář české literatury nejen krásné Z. Rotrekla)"

Poznámka



PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ

Vlastnosti

STÁHNOUT PRÁCI

Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x508a83e342df2.zip (19 kB)
Nezabalený formát:
Ceska_literatura_po_roce_1968.doc (67 kB)
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.

Diskuse