"Vydání: Toto dílo je velmi náročné na překlad, jelikož je psáno zvláštní a specifickou formou italštiny. Překladatel si tedy musí zvolit, zda chce zachovat hlavně obsah, anebo jazykovou stránku díla. Ve všech významnějších jazycích existují úplné překlady, kdy autoři dílo překládají jako prózu, ale naopak i překlady, které velmi přesně zachovávají jazykovou strukturu. Obojí najednou bohužel nelze.
U nás toto dílo jako první přeložil Jaroslav Vrchlický, ale nejznámější a nejcitovanější je překlad od O. F. Bablera.
Já jsem četla knihu, kterou vydalo nakladatelství Vyšehrad, Praha v roce 1952, které překládal O. F. Babler.
Zařazení díla do literárního kontextu: Jedno z nejvýznamnějších děl světové literatury vůbec. Jedná se o dílo světové renesance a vzniklo pravděpodobně v letech 1306 – 1321.
Dante chtěl vytvořit dílo, které by navazovalo na antickou literaturu (konkrétně na Homérovu Iliadu a Odysseu nebo na Vergiliova Aenea).
Žánrová charakteristika: Jedná se o duchovní alegorický epos psaný v toskánském dialektu italštiny, na kterém Dante pracoval celý svůj život.
Dante své dílo pojmenoval jen Komedie, čímž neměl na mysli humorný obsah ani literární žánr, ale chtěl jen naznačit, že dílo bude mít dobrý konec. Přízvisko Božská pochází od Dantova velkého obdivovatele Boccaccia a má upozornit na to, že kniha je skvělá, nikoliv že se jedná o náboženské dílo.
Dílo má filozofický ráz a je v něm hodně otázek, ale o mnoho méně odpovědí. Nalezení odpovědí tedy záleží individuálně na každém z čtenářů.
Alegorické dílo představuje pouť zbloudilé duše po záhrobí, která se snaží dojít až k jádru a nejčistší filozofii lásky a vůbec porozumění světu. Dante zde odpovídá na mnoho filozofických, překvapivě ale i vědeckých, otázek (např. Kde se vzaly skvrny na Měsíci? Je to kvůli jeho plynatosti?). Vyjadřuje i svůj obdiv a úctu k antice, i když veškerou společnost tohoto období odsoudil jako nekřesťany k věčnému polovičnímu životu v Předpeklí. Zajímavé je, že Dantovo posuzování hříchů poukazuje i na politické stranění císaři.
Kompozice: Božská komedie se skládá z 14 233 veršů, rozdělených do 100 zpěvů.
Dále je dílo rozděleno do tří částí: Peklo (Inferno), Očistec (Purgatorio) a Ráj (Paradiso), z nichž každá část obsahuje třicet tři zpěvů.
Celé dílo je prodchnuto číselnou symbolikou stejně jako soudobé chápání a náhled na svět. Trojčlennost světového názoru odpovídá třem postavám svaté Trojice, i třem záhrobním říším tehdejší kosmologie, které také tvoří tři oddíly.
Princip tří je zachován ve třech částech o třiceti třech zpěvech s tříveršovými slokami, ve třech průvodcích i v setkání se třemi alegorickými zvířaty.
Uspořádání témat v čase z hlediska času je chronologické, děj se odehrává v dubnu roku 1300 na Velikonoce. Uspořádání témat v prostoru je z hlediska původu smyšlené, dílo se odehrává v imaginárním prostředí, které autor nazývá Peklo, Očistec a Ráj.
Děj:
Děj spočívá v tom, že básník (Dante) se snaží dostat přes temné údolí až na vrchol hory, kde svítí slunce, protože zabloudil v lese, kde jej ohrožují tři šelmy (pardál, lev a vlčice), které symbolizují tři hříchy (smyslnost, pychu a lakomství). Dantova láska Beatrice za ním jako ochránce vyšle Vergilia, římského básníka, který je symbolem všeho pozemského vědění. Vergilius nabídne Dantovi služby průvodce peklem, očistcem a rájem až na vrchol Empyrea."