"Analýza románu Jiskra života

Román Jiskra života je obrazem života v jednom koncentračním táboru na území Německa, kam byli posíláni vězňové, kteří již nemohli konat otrocké práce kvůli pokročilé nemoci či tělesné slabosti. Opět se nám zde ukazuje hnilobná a zrůdná éra nacismu. V díle stojí proti sobě dva světy: svět esesáckých velitelů tábora Mellern a svět uvězněných. Děj se odehrává na začátku jara roku 1945. Dá se říci, že se blíží konec války, který vzbuzuje mezi vězni naději na osvobození, která už téměř zanikla pod nánosem deseti roků nelidské existence v koncentračních táborech. Postupně se stupňuje kruté jednání a bezcitnost fašistických katů, ale zároveň se zesiluje i víra, odhodlání a touha přežít pekelnou situaci. V této táborové společnosti, mezi těmi, kteří byli ještě schopni myslet a být stále lidmi, se politicky cílevědomě vytváří komunistická skupina jedněch hlavních postav – Lewinského a Wernera. Tato tajná organizace, která se stává silou a oporou všech vězňů v nejtěžších posledních momentech před osvobozením i krátce po něm. Snaží se pomoci i těm, kteří už nevěří v další život. Remarque popisuje prostředí, kde je každý člověk neustále v kontaktu se smrtí. Líčí pocity vězňů, hlad, nemoci, strach a bezmocnost. Zároveň popisuje skupinovou práci, ochotu pomáhat a milovat. Román je ukončen osvobozením koncentračního tábora.
Teď bych román rozebral z hlediska jeho výstavby, vypravěče, titulu, motivů apod. Toto dílo je epické. Je to vůči dnešnímu světu historický román, který je obrazem dění v koncentračním táboře za 2. světové války.
Kompozice

Kompozice tohoto díla je uzavřená. Má přirozený počátek, který nás seznamuje s hlavními postavami a popisuje koncentrační tábor. Konec je uzavřený. Příběh definitivně končí ukončením války a osvobozením tábora. Děj je chronologický bez retrospektivy."