Poradíme vám

Ctenarsky-denik.cz > Ostatní > Franz Kafka a jeho díla

Franz Kafka a jeho díla



Kategorie: Seminárky/referáty z literatury

Typ práce: Ostatní

Škola: nezadáno/škola není v seznamu

Charakteristika: Práce charakterizuje tvorbu Franze Kafky na pozadí jeho životního příběhu. Sleduje Kafkův život a literární činnost a rozebírá jeho díla, především Proces a Zámek, z obsahového i formálního hlediska. Hledá přitom průniky mezi autorovým životem a tvorbou.

Obsah

1.
Život a tvorba
2.
Proces
3.
Zámek
4.
Biografické prvky díly

Úryvek

"Franz Kafka, autor povídek, románů, vlastních deníkových záznamů i knihy aforismů je jedním z největších zjevů literatury 20.století. Spolu s Proustem a Joycem představuje jakési novátorství v moderní próze. Jeho styl a hlavně umělecká osobnost bývá označována termíny jako: literární expresionista, existencionalista, nihilista či jakýsi magický realista. Přesné zařazení jeho díla je obtížné. Není však absolutně výjimečným a ojedinělým zjevem literatury 20. stol., jak bývá často mylně nazýván. V jeho díle se spojuje humanistické cítění a myšlení s krizovými pocity nejistoty a zklamání ze všední reality, vyjadřuje osobitou formou pocity odcizení člověka v lhostejné nebo nepřátelské společnosti. Franz Kafka se narodil 3. července roku 1883 v Praze v německé židovské rodině. Bydlel na Starém Městě, kde také strávil převážnou část svého života, na Staroměstském náměstí a v ulicích kolem něho. Po celý svůj život považoval Prahu za svůj domov. Jeho rodina pocházela ze střední třídy, otec obchodník je zaznamenán v Kafkově díle jako despota, patriarcha budící zároveň obdiv i strach. Kafka žil svůj život v citové závislosti na svých rodičích, které miloval a zároveň jimi pohrdal. Narozdíl od nich byl on sám velmi silně intelektuálně založen, s jistou zmenšenou dávkou životní energie, zato se zjemněnými smysly, zvýšenou vnímavostí, smyslem pro diferenci a diferencování. Myšlenkově se nacházel v pozici jaksi na okraji a pokraji, v rozpoložení mezi pocitem provinění a protestu, spojeným s úsilím o lidské emancipování. Představoval tak „typického“ umělce své doby, tak jak ho charakterizoval Thomas Mann v jednom ze svých románů.
Kafka studoval na německém humanitním gymnáziu v paláci Kinských. Ve svých 16 letech četl Spinozu, Darwina, Nitzscheho, ale i Babičku Boženy Němcové si oblíbil, začíná už i psát. Později studoval chemii, záhy však přešel na germanistiku a nakonec na přání otce vystudoval práva na německé universitě v Praze. Roku 1906 úspěšně studium dokončil a obdržel právnický titul. Bylo mu 23 let a touto dobou již pracoval v advokátní kanceláři. Po promocích nastoupil roční praxi u trestního a pak civilního soudu v Praze. Stálé místo si našel dva roky po skončení studií v Dělnické úrazové pojišťovně, kde jako právník pracoval trpělivě čtrnáct let až do doby, kdy ho zákeřná choroba donutila k opakovaným pobytům v sanatoriích a k předčasnému odchodu do důchodu ve 39 letech. Jeho vztah k povolání úředníka je patrný už z jeho románů Proces a Zámek, kde tím nejvyšším ve společnosti je absolutně odlidštěná byrokracie, vyšší nedostupný soudní aparát a hlavně skrytý a tajemný zákon. O své práci v Dělnické úrazové pojišťovně řekl v jednom rozhovoru se svým přítelem Maxem Brodem : „Jak skromní jsou ti lidé. Přicházejí k nám prosit. Místo, aby tuhle instituci vzali útokem a rozbili všechno na kousky, přicházejí prosit.“ Výhodou jeho postavení pro něj však byla jeho stálost a dostatečné materiální zajištění, což Kafkovi dovolovalo věnovat se psaní, přičemž jak sám řekl, považoval „své večerní nebo noční škrábanice za jedinou touhu“. Svá díla z mládí pohřbil, prvním dochovaným je povídka Popis jednoho zápasu, kterou napsal přibližně ve svých dvaceti letech, tedy roku 1904. Je to neurčitý příběh zabývající se mezilidskými vztahy, tak jako v ostatních Kafkových pracích je vše fantastické, ovšem není to čistá fantasie a fikce, platí zde logika snů, nejde o velké metafory, význam obrazů, zde spočívá v nich samých. Popis jednoho zápasu bývá označován jako brána do Kafkova světa, a název povídky zároveň charakterizuje celé jeho dílo, přičemž je to hlavně jeho osobní zápas, který svádí proti dnešnímu podivně uspořádanému a omezenému světu. Kafka je v celém svém díle subjektivní, jeho pohled na okolí je podmíněn sociálním prostředím v němž se po celý svůj „občanský život“ pohyboval, jako součást instituce, kterou pohrdal. Následují další menší povídky, které byly narozdíl od tří velkých nedokončených románů publikovány za jeho života. ( Budou nyní popsány v chronologickém sledu vzniku ) Rozjímání je útlým souborem drobných próz z mladšího období, těch co Kafka nespálil. Knižně bylo jako první z jeho děl vydáno až roku 1912. Autorův jazyk je zde ještě překvapivě hravý v kontrastu s asketickou přesností jazyka ostatních děl, je též hloubavý a někdy i těžko proniknutelný a pochopitelný. Následuje vývojově i umělecky významná povídka Ortel, s podtitulem příběh, v níž dospělého syna donutí jeho senilní otec k sebevraždě tím, že odhalí lži, které provázejí synovo soužití s okolím, poté co jakoby ho celou dobu sledoval a kontrolovolal vysloví ortel. Vše se jeví, jako by synovy prohřešky byly jen výmyslem poblouzněného otce, jak by byly jen snem, však přeci dochází k prudkému závěru, kdy po otcových slovech : „Odsuzuji tě teď ke smrti utopením !“, syn skočí z mostu. Ortel skutečně Kafka považoval za umělecký průlom, je pravděpodobné, že je též autorovým vyznáním, snad snem. Jazyk přesného popisu skrývající ostatní souvislosti ve zkratce a jakoby v druhé rovině, se již blíží následující, poněkud delší povídce Proměna."

Poznámka



PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ

Vlastnosti

STÁHNOUT PRÁCI

Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x508a93265ca41.zip (18 kB)
Nezabalený formát:
Franz_Kafka_a_jeho_dila.doc (62 kB)
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.

Diskuse