"Ema Bovaryová je dcera bohatého sedláka, která byla vychována v kláštěře a toužila po tom si vzít úžasného manžela, o kterém tak často čítávala ve svých oblíbených dívčích románech ještě v době, kdy trávila dětství v klášteře. Její manžel se s ní ovšem oženil hlavně kvůli přání rodičů a kvůli tomu, že byla hodně bohatá. Jejich vztah nebyl tak vřelý jak čekala. I kvůli tomu, že nedokázala vyjádřit, co chce. V jedné legrační kapitole bylo řečeno: "Emin život je studený jako podkrovní světnička s vikýřem na sever" Ema by se mohla zdát jako romantická postava, ale na rozdíl od nich si o své lásce a životě rozhodla sama.
Žel po čase stráveném v manželství zjistí, že prožívá opak romantických svazků z románů. Její manžel se vrací pozdě domů a ona se nudí. Už neví, čím by se zabavila, jeden den je "jako milius", druhý den je naštvaná, i když vlastně neví na co a proč… Další den pije jen mléko, jiný zase jen čaj a tak to jde pořád dál. Její duševní zdraví se nezlepší ani po narození dcery – jelikož ona chtěla chlapečka, tak dceru dá ke kojné.
Po čase Ema začala lhát manželovi a za záminkou hodin klavíru si našla milence. Po čase ji i ten znudil a ona začla marnivě utracet za věci, které vůbec nikdy nevyužila. Například dopisní papír, když nikomu nepsala. Zadlužila se a její bývalý milenec ji odmítnul s tím, že je chudý, když ho žádala o peníze. I když mu znova vyznala lásku.

„Ach, to tě lituji“ „Když je člověk chudý, nežije v takovém přepychu jako ty. Nebýt tebe, byla bych šťastná. Když jsem se pak k tobě vrátila a znovu přinesla ti svou lásku - odmrštil jsi mě.“

Po čase přišli exekuce a Ema si raději vzala život jako většina typický realistických postav."