"František zůstal již nadobro v Dobrušce a i když se mu po Praze stýskalo, začal prodávat v krámku svého otce. Jeho otec ale onemocněl a za čas zemřel. František převzal obchod a rád by se podíval do Prahy. Před svou matkou, která těžce nesla manželovu smrt, se to neodvážil říct, až mu to jeho matka sama navrhla a František to s radostí přijal.
Odjel do Prahy, kde nejdříve hledal svého přítele Hněvkovského a pak Tháma. Ale ani jednoho nenašel. Místo nich potkal paní Butteaovou, která ho dovedla za Paulou.
František byl šťastný ze shledání, ale byl zklamán tím, co Paula říkala, ale přesto na ni nemohl stále zapomenout.
Druhý den se František setkal s Hněvkovským a společně šli za panem profesorem Vydrou. Odpoledne šel opět na pozvání k Butteaovým a k večeru šel s paní Butteaovou, Pavlou a Betynou do divadla. Po skončení divadla se Věk setkal s Thámem a společně šli do kavárny za vlastenci.
Třetí den se opět setkal s Thámem, nakoupil dárky domů a byl v České expedici. Čtvrtý den odjel zpět do Dobrušky. Čas plynul a Věk prodával. Za určitou dobu dostal psaní od pana Sýkory, který mu psal, aby přijel, že má hodně českých knih. Věk přijel a od pana Sýkory, který tvořil česká slova, si několik knih odvezl.
Věkovi se začala líbit vnučka staré Snížkové, Márinka a Márince se začal líbit František. Na podzim se začala chystat korunovace Leopolda na českého krále. František tam samozřejmě nemohl chybět a do Prahy jela také stará Snížková s Márinkou. František měl za úkol je v Praze doprovázet, aby se neztratili."