"Jako romantik měl v sobě spoustu protikladů, s kterými se musel vyrovnat. Jeho ideály nesouhlasily s ideály tehdejší společnost a tehdejších intelektuálů. Tyto spory ústily do velice jiskřivých konců, které se projevovaly v jeho díle, tak i v osobním životě. Musel žít ve společnosti, se kterou nesouhlasil, a proto z ní velice často utíkal. Úkryt hledal ve středověku, v lásce, v lidové kultuře a slovesnosti, ale především v přírodě, kterou nadevše miloval. Byla to oblast hradů Bezděz, Pernštejn, Houska, Roll a oblast města Doksy. Velice rád se touto krajinou toulal. Tato krajina se objevuje i v jeho díle. Nejvíce je patrná v jeho citálních prózách, např.: Cikáni. Vybral si tuto skupinu, protože nejlépe odpovídá jeho ideálům, jsou svobodní, nemají žádné závazky, ničemu se nemusí podřizovat, jsou to „vyvrženci“ společnosti, žijí v souladu s přírodou, jsou temperamentní, žijí citem a jsou citliví. To jsou všechno vlastnosti, kterých si K. H. Mácha nejvíce cenil, jsou to vlastnosti typického romantika.
V pozdější době jeho dílo ovlivnilo celou Evropu, ba možná i celý svět. V jeho dílech hlavní postavy nežijí rozumem, ale, pro K. H. Máchu mnohem důležitějším, citem a prožitkem. Za jedny z jeho nejvýznamnějších děl jsou považovány:

lyrizované prózy:
Křivoklád
- hlavní postavou je Václav IV a jeho kat.
Márinka
- hlavní postavou je Márinka a sám K. H. Mácha
Cikáni
- citální prózy
Krkonošská pouť
- jeho prožitky z cesty, kterou podnikl

Nejvýznamnější ze všech je, snad všem známý, Máj.
Máj se skládá ze čtyř dějství a dvou intermezz. Nejdříve přichází 1. dějství, pak 2. dějství, 1. intermezzo, 3. dějství, 2. intermezzo a konečně 4. dějství. Celou skladbu tvoří téměř 900 veršů a 4280 slov."