"1. dějství
První dějství začíná rozhovorem třech malomocných v nemocnici, kteří mají odlišný názor na danou situaci. Jsou přesvědčeni o tom, že je jsou stiženi morem.
Dále se zde projevuje snaha uklidnit obyvatelé pomocí tisku. Postava novináře má zájem napsat pozitivně laděný článek, který má obyvatelé povzbudit. Informuje se u Dvorního rady profesora Sigelia, který je nejpovolanější a má nejvyšší funkci ve Lilienthalovy kliniky.
Vzápětí přichází doktor Galén, který se snaží přesvědčit doktora Sigelia o jedinečnosti své metody, která má zabránit bílé nemoci, nejen jako nemoci, ale i jejího šíření. Žádá, zda by mohl své dosavadní výsledky praktikovat i u nich na klinice.
Profesor Sigelius je velmi neoblomný, nedůvěřivý, výrazným způsobem neochotný vyzkoušet prostředky, které by zabránily dalšímu šíření epidemie. Není ochoten spolupracovat. Sebevědomí profesor Sigelius doufá, že chudý Galén vydá svoje tajemství léčby za uplatnění svých metod v praxi a za čest. Dává důraz na pověst kliniky. Po dlouhé diskusi Dvorní rada souhlasí a doktor Galéna odesílá na pokoj, kde jsou nemocní v té nejhorší fázi bílé nemoci.
Doktor Galén tedy začíná se svými metodami. Přicházejí první výsledky a částečná uzdravení. Objevuje se i první známky zpronevěry jeho léku. Jde o snahu poškodit Galéna a přivydělat si podáváním jiných léčiv, které nemohou uškodit. Asistent kliniky si je jistý, že viděl Galéna podávat žlutý lék v injekci. Žlutá barva je velmi jasná a blízká svým významem např. zlatu, slunci, světlu. Stejně takový jedinečný je i lék proti bílé nemoc. Jedná se o něco vzácného, čeho by si měl každý vážit, protože je to svým způsobem věčné a stálé – právě jako třeba slunce nebo zlato. Tato injekce by mohla být připodobněna svými vlastnostmi právě jednomu z těch komponentů.
Kliniku navštíví mnoho vysoce postavených lidí, aby se ubezpečili, zda Galénova metoda funguje. Dvorní rada je velmi pyšný, že právě na Lilienthalovy klinice se objevilo něco, co by zažehnalo bílou nemoc.
Doktor Galén se snaží pomocí novinového tisku upozornit ostatní lidi na hrozbu této nebezpečné nemoci. Varuje svými slovy všechny ty, kteří mají vysoké postavení nejen v zemi, ale i ve světě. Neboť právě oni jsou odpovědni za politické a válečné situace v zemi. Je si vědom toho, že bohatí mají více možností, jak těmto katastrofickým skutečnostem zabránit. Na válku nahlíží jako na nesmyslnost. Je přesvědčen, že bez války se každý obejde, ale zároveň si je jistý, že lidé mohou nastávající válečné konflikty ovlivnit svým vlivem, tedy především ti bohatí.
Dále v pozadí vystupuje rodina (otec, matka, syn, dcera). Vidíme zde netradiční vztah rodičů a dětí. Děti se nestrachují o rodiče, chybí vzájemná úcta, láska, víra v dobré. Dcera i syn jsou přesvědčení, že rodiče mají přílišný strach a zbytečně berou vše velmi vážně. Jejich pohrdavost rodiči, nevděk a sobeckost dokazuje nezájem o rodiče, kteří je vychovali. Dokazuje to i fakt, že bílá nemoc je jediných způsobem, jak se mladší generace může prosadit."