"Kontext:
o česká próza 1. pol. 20. stol. – převážně meziválečná doba, doba I. republiky, demokracie, próza mohla vznikat bez cenzury, svobodně; vnik velkého spektra žánrů u některých autorů dosahuje próza světových rozměrů
o literární proudy:
Demokratický proud – demokraticky smýšlející autoři
Eduard Bass – autor knížek pro děti, novinář, původně kabaretiér
Cirkus Humberto – tzv. literatura českého génia, knihy, kt. vycházeli za války měli povzbuzovat lidem sebevědomý, neškodný obsah, proto prošel cenzurou
Karel Poláček – velký humorista, společensko – kritická próza, žid odveden do Osvětimy, umírá těsně před jejím osvobozením, rád psal soudničky
Bylo nás pět – napsal před odvedením do Osvětimy, vzpomínková próza, autobiografická, vzpomíná na své dětství a klukoviny, příběh malého chlapce z Rychnova nad Kněžnou (místo kde bydlel), psáno jazykem desetiletého kluka, který se snaží mluvit vážně – kombinace dětského slovníku s knižními výrazy
Okresní město – vyprávění z klasického malého města

Socialistický proud – levicová próza oslavující komunismus
Ivan Olbracht – skvělý vypravěč, byl vězněn, psal silně ideologicky (Anna proletářka)
Vladislav Vančura – komunista, který později ze strany odešel, za Heidrichiady byl zatčen a popraven, náročný autor, experimentuje s jazykem (Rozmarné léto, Markéta Lazarová)"