"Báječná léta pod psa
Autor zachycuje pomocí vlastních zážitků atmosféru od 60. let až po pád komunismu. Kromě osudu Kvidova otce (hlavní dějová linie) sledujeme mnoho dalších epizod: matčiny snahy udržet rodinu nad vodou, chvíle s dědečkem Jiřím a babičkou Líbou, náruživou cestovatelkou, která byla posedlá vidinou rakoviny, hašteření dědečka Josefa a babičky Věry atd. zvláštní místo v knize zaujímá Kvido se svými komentáři k jednotlivým událostem (narození bratra Paca, otcova angažovanost ve fotbalovém klubu…).
Příběh začíná neobvyklým narozením hlavního hrdiny Kvida. Přišel na svět na jevišti Divadla Na Vinohradech poté, co jeho matku (právnička) vylekal vlčák. Malý Kvido byl obletován babičkami a dědečky a vyrůstal v otylého, avšak velmi zvídavého chlapce. Poklidný život změnil v roce 1968 příchod Rusů. Kvidův otec, inženýr ekonomie, musel opustit své místo v Praze a odstěhoval se s rodinou do malého městečka Sázavy, kde přijal podřadnou práci ve sklárnách. Dokud se nezačal politicky angažovat bydlel s rodinou dva roky na prosklené terase vily Drábovky. Začal studovat VUML a jeho kariéra rostla. Přestěhovali se do prostorného domu se zahradou, i přes matčinu hrůzu ze psů si od stranického funkcionáře Šperka koupili vlčáka, a začal se učit hrát fotbal, aby byl takříkajíc vidět. Kromě těchto snah mu k získání rodinného domku dopomohly i recitační úspěchy jeho syna, který spolu se svou kamarádkou Jaruškou přednášel socialistickou prózu. Jeho znalost cizích jazyků mu umožnila účastnit se mnoha zahraničních obchodních cest. Opět přišel pád, který zavinilo setkání se zarputilým odpůrcem režimu Pavlem Kohoutem. Stal se podnikovým vrátným a zanevřel na celý svět. Celé dny pobýval ve své dílně, kde pracoval na své rakvi. Ze strachu před kádrováním se stal politickým fanatikem a režimu podlézal jak se dalo. Rodina z něj byla nešťastná. Poslední ránu otci zasadil Kvido, když odešel z ekonomické fakulty a přijal místo vrátného, aby mohl během služby psát své povídky. Tato literární vášeň a nadměrná inteligence jej provázely už od dětství a oba rodiče do něj vkládali veškeré naděje. S otcem to šlo z kopce, a tak zoufalá matka Kvida přiměla, aby si pořídil dítě, které by mohlo otce rozptýlit. Kvido se oženil s dlouholetou kamarádkou Jaruškou a narodila sem jim dcera Anička. Ani ta však nedokázala svého dědečka přivést na jiné myšlenky. Nakonec jej zachránila listopadová revoluce, po které on i jeho žena dostali místa, která odpovídala jejich vzdělání, a po které mohl Kvido vydat svou první necenzurovanou knihu."