"Analýza díla spolu s jeho interpretací
V Pamětech Dačického jsou uvedeny záznamy a zprávy týkající se života autora. Kromě zprávy o zabití pana Šťastného Novohradského z Kolovrat a o soudní dohře týkají se ostatní většinou rodových a majetkových věcí. V Pamětech se střídají různé zprávy. Jsou tu záznamy o přírodních jevech, rvačkách a soudech, ženitbách a rozvodech, nemocích, neštěstích a zločinech, jsou tu směšné historky i dramata ve zkratkách, ale především zprávy popisující život hornického města. Dačický tu podává svědectví k historii dolování a mincování.
Dačický hlavně ukazuje na zlodějské počínání horních úředníků a různých komisařů, zle pronásleduje svými žalobami nepoctivost cizinců, kteří přicházeli do Kutné Hory k úřadům chudí a odcházeli bohatí. I havíři se stavěli proti takovému jednání cizinců, ale byli stíháni vrchností a trestáni. V Pamětích také nalezneme záznamy o morových ranách. Dačický nezůstává jen u pozorování situace doma, ale popisuje situaci v celém českém království a zvláště sleduje důsledky povstání českých stavů a potom i Bílé hory.
Paměti jsou rozděleny do dvou částí a ty pak jsou ještě vymezeny desetiletími.
I. Paměti předků Mikuláše Dačického z let 1470-1570
II. Vlastní paměti Mikuláše Dačického z let 1570-1626
Paměti začínají vpádem uherského krále Matiáše do Čech v roce 1470, který byl vyhnán českým králem Jiřím z Poděbrad, jenž následně umírá v roce 1471.
„V noci na sobotu ve dvě hodiny zemřel Jiří, král český, stálý milovník kalicha Páně. Na to v pondělí, v hlavním kostele na pražském hradě byl pohřben a střeva schována v Týnském kostele podle mistra Rokycany.
Po smrti krále Jiřího zvolen byl od stavů shromážděných na Horách Kutných za krále českého Vladislav, syn krále polského, ve věku 18 let. Potom byl korunován na pražském hradě. Přijel do Kutné hory v sobotu na den památky svatého Matouše, v hodinu dvacátou a v hodinu jednadvacátou šel do Vysokého kostela. Potomně často král Vladislav na Horách Kutných, na Vlašském dvoře obýval a platnými výsadami a svobodami Horníky obdařil.“
Na ukázce je patrné, že hlavní zájem Dačického bylo popisovat události v okolí Kutné Hory, kde žil. Dále jsou zaznamenány Havířské nepokoje v letech 1494-1495.
Kromě událostí politických se v Pamětech vyskytují záznamy o rodině Dačických nebo o jejich sousedech či jiných lidech z Kutné Hory. Z roku 1532 pochází záznam o svatbě otce Dačického. „Ondrřej Dačický smlouván s paní Annou Křivoláčkovou k manželství a byli oddáni. – To byla mého pana otce první manželka.“
Po té následují tyto dva záznamy.
„Kuba Klobásů oddán s kurvou na radnici v kapličce.
Mincíř Šebek hodil svou ženu do šachty, protože cizoložila. Ač napomínána, nechtěla toho zanechati. Šebek pověděl vše vrchnosti a neměl z toho žádnou těžkost.“
Další zmínka o rodině Dačických pochází asi z roku 1539. „já, Ondřej Dačický, měl jse svatební veselí na Horách Kutných. Pojímal jsem k manželství pannu Dorotu, dceru pana Mikuláše z Práchňan.“ Z kroniky se ale nedozvíme, co se stalo s první ženou pana Dačického.
Posledním z důležitějších záznamů první části Pamětí je záznam o smrtik císaře Ferdinanda v roce 1564. "