"Hlavou celé famiglie byl don Corleon. Charismatický starý muž s dobrým vystupováním, jenž budil respekt na první pohled. Don se stal v New Yorku ochráncem těch, kteří neměli v životě tolik štěstí a dostali se do nesnází. Nedokázal nikoho odmítnout, ke každému se choval stejně vlídně, přátelsky a prokazoval mu náležitou úctu. Za své služby nechtěl žádné peníze ani záruky. Stačilo mu, když mu člověk prokazoval úctu, nazýval ho svým padrinem a považoval si ho jako přítele. Jeho pohnutky nebyly tak nezištné. Mohl přijít den, kdy don něco potřeboval, a pak své přátele mohl požádat o pomoc. Vše vypadalo jako přátelská prosba, která nikoho k ničemu nezavazuje ani ho k ničemu nenutí, ale... Nicméně nikdy po nikom nechtěl nemožné a navíc se don o své přátele staral mnohem lépe než stát, který je často nechával v nouzi, i když byli v právu.
Na začátku knihy jsou popsány čtyři osudy lidí, kteří byli nuceni vyhledat donovu pomoc, aby byla sjednána spravedlnost. K žádosti o službu si vybrali den svatby donovy dcery. Podle starých sicilských zvyklostí nemůže don v den svatby odmítnout prosbu o pomoc nikomu, kdo o ni požádá. Právě z toho důvodu odmítl ten den přijmout ve své kanceláři chlapíka jménem Sollozzo a dal mu vzkázat, aby přišel o den později. Don tušil, že Sollozzovu prosbu o laskavost bude muset odmítnout. Nemýlil se."