"Zobrazení Havlíčkovi násilné deportace formou parafráze na lidovou píseň Sviť, měsíčku na motiv elegií, přeto se zde vyskytuje ironie.

HLAVNÍ MYŠLENKA

Vyjádření odporu k bachovskému absolutismu a poukázání na absurdní počínání jeho zástupců.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE

Nakladatelství: Krajské nakladatelství v Havlíčkově Brodě
- rok vydání: 1949
Ilustrace: Josef Lada
Počet stran: 44




MÍSTO A ČAS

19. století před Vánoci 1851, Habsburská monarchie a během deportace z Tyrol do Brixenu

ZNAKY

• motivy: hloupost, důmyslnost, politika, strach, zbabělost
• prvky - romantismu: postava vězně, přírodní motivy
- realismu: s humorem a nadsázkou komentuje reálnou situaci
- lidové slovesnosti: lyrický hrdina, lidové písně, lidový jazyk

FORMA

- autobiografická báseň s ironickým až satirickým podtextem psaná formou monologu
- nejedná se o elegii v pravém slova smyslu → porušil stavbu elegie tím, že použil prostý lidový
verš a hovorový jazyk
- po úvodní části je ihned objasněna celá zápletka → postupně nestoupá, jen ke konci přechází od
ironie k sarkasmu a od náznaků k přímé kritice

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY

- nespisovný jazyk (dobrýtro, ouřad, prej), neboť cílovou skupinou tvorby byl prostý lid a právě
díky užití hovorového jazyka a nadsázky nevyznívá tak vážně

• 4 verše, přerývaný rým (ABCB), střídá se trochej a daktyl
• slova přejatá z cizích jazyků, hlavně z němčiny: žandarm, krágle
• bohatá slovní zásoba a řečnické otázky, přesto užívá historismy a archaismy
• metafory a přirovnání
• ironie a sarkasmu: "Bach mi píše jako doktor, že mi nesvědčí v Čechách zdraví, že prej
potřebuju změnu povětří."
• personifikace: "Sviť, měsíčku, polehoučku, skrz ten hustý mrak, jakpak se ti Brixen líbí? -
Neškareď se tak! Nepospíchej, pozastav se nechoď ještě spat: abych s tebou jen chvílinku mohl diškutýrovat."
HLAVNÍ POSTAVY

Karel Havlíček Borovský = autor, který nepodléhá smutku, přemáhá osobní smutek a trpký pocit
- charakter: ironický, odvážný, vzpurný, výsměšný, rezignovaný

Dedera = policejní komisař komisař zastávající absolutismus

VEDLEJŠÍ POSTAVY

Bach = rakouský ministr

Rakouská policie + Zlidštěný měsíc

OBSAH

Sám autor svěřuje svůj příběh měsíci: Kolem druhé v noci ho vzbudila rakouská policie a předala mu vzkaz od pana Bacha. Stálo tam, že potřebuje změnu povětří, aby se jeho zdraví zlepšilo a proto pro něj poslal kočár. Nemohl tedy odmítnout i proto, že měl četník za rozkaz ho přemluvit. Dedera, který řídil jeho převoz, mu pravil, ať s sebou nebere zbraně a ať jde inkognito. Oblékl se a šel ven. Venku už stáli připravení koně a četníci. Rozloučil se s rodinou, se svým psem (černý buldok) a jel.
Havlíček nevěděl, kam jede, nicméně velmi se mu ulevilo když projížděli přes Jihlavu. Celá skladba vrcholí situací, jež se stane na cestě z Reichenhallu do Waidringu. U kočáru, ve kterém spisovatel s policií jede, se splaší koně. Borovský si vzpomene na biblický příběh o Jonáši, jenž musel vyskočit za bouřky z lodě, jelikož ostatní si mysleli, že bouři spáchal svými hříchy. Něco podobného předhodí i spisovatel policii a je pro něj velkým povyražením dívat se na představitele zákona vyskakující bojácně z vozu, zatímco on - odsouzený - si klidně sedí a jede dál.


Bez opratí a kočího cválal s koňmi sám. Dojel až do jedné hospody, kde
povečeřel. Poté si pro něj přišla policie. Borovského uvěznili a do Čech
poslali potvrzení o jeho převzetí. V Brixenu zůstává po čtyři léta (1851-1855) pod dohledem krajské vlády.

CITÁT Z KNIHY

"Od všech z Vídně pozdravení,
pan Bach je líbá,
jsou-li prej zdráv, a tuhleto psaní
pro nás posílá..."
...Bach mi píše jako doktor,
že mi nesvědčí
v Čechách zdraví, že prej potřebuju změnu povětří."

Práce obsahuje obrázky a fotografie. Přesný počet stran dokumentu nelze určit.