"Dílo
Páralovou prvotinou je detektivní román Šest pekelných nocí (1964) , který vydal v Havlíčkove Brodu pod pseudonymem Jan Laban. Tato kniha nebyla přílíš známá, proslavil se až tzv. „Černou pentalogií“.
Veletrh splněných přání : příbeh pokleslé aktivity (1964)- příběh mladého chemického inženýra Milana Renče. Žije stereotypním životem a únik hledá v erotických dobrodružstvích, která jsou ale také sterotypní. Jemu to ale očividně nevadí.
Soukromá vichřice : laboratorní zpráva ze života hmyzu (1966) vypráví o 8 pracovnících chemického podniku, o všedním manželství a lásce degradované na sex.
Katapult : jízdní řád železnicních, lodních a leteckých drah do ráje (1967) je vyprávění o ženatém inženýrovi, jež si pomocí inzerátu najde dalších 7 družek, s kterými se stýká podle jízních řádů. Spokojenosti však stejně nedosáhne. Toto dílo poukazovalo na nudu v manželském životě
Milenci a vrazi (1969), Magazín ukájení před rokem 2000 je fatalisticko-biologický, ale sugestivní nárys vývoje lidstva. Autor popisuje různé společenské vrstvy, postavy mají symbolická jména. Děj se odehrává v Ústí nad Labem, v průmyslovém podniku a domě pro zaměstnance – svobodárně. V tomto domě je symbolicky naznačeno rozvstvení společnosti. Čím výše zde člověk bydlel, tím výš byl na společenském žebříčku. V průběho románu se postavy v tomto domě stěhují. Je zde zdůrazněn boj o moc a zkaženost společnosti.Pro režim normalizace byl tento román naprosto nepřijatelný.
Profesionální žena, Román pro každého (1971) – toto dílo je parodie na brakovou literaturu a seriály o nezdolných ženách.
Tyto příbehy o „pěti způsobech ukájení“ se staly velmi oblibenými mezi čtenáři. Všechna tato díla mají společný rys - jsou to satirické ukazatele soudobé společnosti.
Další série románů se nazývá Bílá pentalogie. Řadí se sem román z prostředí chemické továrny Mladý muž a bílá velryba: Malý chemický epos (1973). Hlavní hrdinové Viktor a Edita jsou ze začátku oba představitelé kariéristů. Jsou bývalými milenci a pracují na důležitém projektu. Na této práci se podílí i mladý Břéťa. Je plný elánu a nadšení, na ostatní působí velmi pozitivně. Dokonce v profesionální Editě vzbudí cit – zamiluje se do něj. Nikdy předtím nic takového nezažila, touží po rodině, chce mít s Břéťou děti. Avšak když Břéťa dokončuje svoji práci, nevšimne si že v laboratoři nefunguje ventilace a udusí se. Předtím než zemře, chytí svoji bílou velrybu – dokončí pokus.
Další z řady románů je Radost až do rána: O křečcích a lidech (1975). Hlavními hrdiny v tomto díle jsou dva ztroskotanci, studentka a neúspěšný výpravčí. Celá kniha je humorně laděná a zobrazuje prospěchářství a spokojení se s průměrností.
Generální zázrak: Román naděje (1977) je optimisticky laděný román. Autor naznačuje že smysl života můžeme najít v práci, přesto se neskryjem před přetechnizovaným a odlidštěným světem."