"Poe v této povídce neuvádí ani jméno hlavního představitele, ani žádné vedlejší postavy. Pouze líčí pocity člověka, který je odsouzen k smrti.
Člověk stojící před inkvizicí očekává svůj rozsudek. Rozsudek zní: "Odsouzen k smrti". Po těchto slovech omdlévá a probouzí s až v kobce. Nejdříve se bojí vůbec se pohnout, natož otevřít oči. Po nějaké době je přeci otevře a zjistí, že je v úplné tmě. Rozhodne se udělat průzkum cely. Nejdříve ji obejde kolem dokola a napočítá sto yardů. Pak se rozhodne přejít celu napříč. Avšak po několika krocích zakopne. Zjistí, že jeho tělo leží na zemi, ale hlava je zakloněna dozadu. Pod hlavou má hlubokou jámu, do které měl spadnout. Rychle pospíchá zpět. Usne.
Po probuzení zjistí, že je pevně připoután k jakési dřevěné lavice. V cele už není tma, ale proniká tam jakési "sirné" světlo. Po levé ruce má jídlo a vodu. (Ruce má svázané od lokte výš.) Napije se a sní trochu jídla. Pak se porozhlédne po cele. Je menší než si myslel, měří asi dvacetpět yardů. Náhle nad sebou uvidí kyvadlo. To se pomalu houpe. Po nějaké době zjistí, že se jeho kmity zrychlují a kyvadlo pomalu klesá.
Takto klesá několik dní. Mezitím muž propadá střídavě bláznění, zoufalství i střízlivosti.
Nakonec se kyvadlo dostane až na vzdálenost tří palců od jeho těla. Náhle dostane nápad. Všude okolo jsou krysy. Vezme zbytek jídla a nasype ho na provazy. Krysy se na něj vrhnou a pomalu provaz přehryžou. Právě včas. Kyvadlo už začalo přeřezávat jeho oděv. Přetrhne provaz a uteče.
Náhle se kyvadlo vrátí zpět na své místo a stěny se začínají zužovat. Tlačí ho stále více do středu místnosti, kde je jáma. Už byl na samém okraji jámy, když se ozval zmatený šum lidských hlasů a rachocení mnoha polnic. Natažená ruka zachytila jeho ruku, když klesal do propasti. Byl to generál Lasalla. Francouzská armáda vstoupila do Toleda. Inkvizice byla v rukou svých nepřátel.
Povídka se mi velmi líbila. Poe v ní velmi zajímavě a dramaticky líčí pocity člověka, které vyvolávají až skutečný dojem."