"William Earl Johns : Biggles vypráví: Bitva o Anglii
(nar. 05.02.1893 - 21.06.1968)
Kniha vypráví o 2. světové válce a hlavně o účastnící se Anglii.
Píše se rok 1940 a v Londýně se právě sešli hlavní velitelé Anglie, kde se navrhuje i ústup z hlavní vojenské fronty. Dále se dozví, že Anglie nedokáže vyrobit více než dva Hurricany a dva Spitfiry denně. Naštěstí má Anglie tajné dekódovací zařízení, kterým dokáže rozluštit německé zprávy. Němci se zase nejprve rozhodli pro mír, ale vzápětí se musel uzavřít kanál La Manche a začaly útoky na letiště. 10. července 1940 vzlétly německé bombardéry nad Anglii, kde se mají spojit s letkou stíhačů. V Anglii ihned vyhlásili poplach a několik letek muselo do vzduchu. Probíhal těžký boj a letci RAF absolvovali několikset startů. Nakonec ztratili o mnoho méně letounů než Němci. Luftwafe stále držela tlak nad kanálem La Manche. Nakonec se rozhodlo o invazi do Anglie. Anglii stále chyběli piloti a nikdo z okolních zemí nechtěl riskovat život. Němci se rozhodli, že tzv. "Den orla" nastane 13. srpna 1940. Bylo to oznámeno všem německým pilotům. Nejprve ale museli Němci obsadit vzdušný prostor, a tak zaútočili již o pět dní dříve. Když nadešel "Den orla", odstartovala celá Luftwafe. Spitfiry dostaly za úkol zničit stíhačky a Hurricany měly zničit bombardéry. Boj pokračoval i po setmění. Luftwafe uskutečnila asi 1500 startů a ztratila o mnoho více stíhacích letounů než RAF. O 2 dny později opět odstarovaly bombardéry krytí Messerschmity. Německé ztráty byly oproti RAF obrovské. RAF byla oceněna Churchilem slovy o odvaze pilotů. Pomalé německé "Stuky" byly staženy. Stíhači se nyní od bombardérů nesměli oddělit. Další útok měl nastat 24. srpna. Přesně podle plánu Heinkely 111H odstartovaly a začaly bombardovat anglická letiště. Dále se Anglie dověděla o německých plánech na další vylodění. Bombardovací skupina musela vyletět na Berlín.
Goering se ohromně naštval a Němci zprostředkovali odvetu a bombardovali spoustu anglických letišť. Utrpení Anglie nepřestávalo. Hitler se rozhodl bombardovat anglická města, a tak Londýn vzplanul. 7. září zahájil Goering další nálet na Anglii. Německé ztráty již nebyly tak velké jako předtím, ale vylodění v Anglii stále hrozilo. Němci se radovali z jejich prospěchu a skoro již ovládli Anglii. V tuto chvíli do děje vstupují Američané a do boje zapojují rychlé Thunderbolty. Během bojů byl vynalezen velmi rychlý a s velkým doletem Thunderbolt P-51. Na německé straně zase vyvinuli Messerschmit Me 262. Stále se dařilo spíše v Anglii než v Německu. Optimistické však byly obě strany. Vítězstvím pro Anglii a Ameriku byla bitva, kde na bombardující bombardéry zaútočily Messerschmity, ale Mustangy byly rychlejší a vpadly jim tak do zad. Nakonec zavládl všude mír a Anglie slavila."