"Příběhy Dona Quijota
Miguel de Cervantes Saavedra (29.9. 1547 – 23.4 1616)
Překladatel: Václav Černý, Zdeněk Šmíd

Doba děje: okolo roku 1500
Místo děje: Španělsko
Příběh je o chudém šlechtici Donu Quijanovi. Zblázněný svou neustálou četbou rytířských románů se smyslů zbaven rozhodne stát udatným potulným rytířem, protože rytíři už vymřeli a místo nich se najímají žoldnéři. Považuje za důležité a rytířské bránit dívky a slabší na, kterých už bylo spácháno mnoho zločinů, a nenašel se nikdo, kdo by je bránil.
Takže se dal do příprav, našel po své rodině brnění a zbraně. Helmice se už nedala použít a tak si udělal novou, podle svých představ. Ve stájích našel jednu starou a vyzáblou herku, kterou pojmenoval Rosinante. Každý rytíř věnuje své válečné kořisti své dívce. A tak si vzpomněl na selské děvče z nedaleké vsi. Ale co se svým nepěkným jménem! Rytíři mají vznešenější jména! Bude se tedy jmenovat Don Quijote de la Mancha.
Po návratů domů ho čekalo překvapení, nenašel totiž svoji nejoblíbenější místnost, knihovnu ale ani knížky tu nebyly a to se na ně tolik těšil jeho hospodyně a neteř všechny zničily, knihovnu zazdily a knihy spálily. Svalili vinu na čaroděje. Don Quijote jim uvěřil. A znovu se vydal na cesty ale neměl panoše, který by mu sloužil. Proto přemluvil vesničana Sancha Panzu. Na oplátku mu slíbil ostrov jež je neexistující ale Panza mu uvěřil a vydali se znovu na cestu, na které zažijí všelijaké dobrodružství bojovali s větrnými mlýny, které považovali za obry. Vtrhl do stáda ovcí a začal je pobíjet. Osvobodil trestance, ale ti se nějak neměli k tomu, aby sloužili jeho paní. Po návratu domů Sancho vyprávěl o hrdinských činech svého pána, bludného rytíře. Quijotovi známí ale poznají, že se Don zbláznil, a tak vymýšlí léčku, jak ho nalákat zpět domů. Po nějakém čase se Don Quijote a Sancho Panza opět vrací domů.

Hlavní postava: Don Quijote de la Macha-je rytíř zblázněný ze svých příběhů o statečných rytířích, sám je však velmi domýšlivý a neschopný.
Další postavy: Sancha Panza – hodný, dobrý, tlustý venkovan, panoš a sluha dona Quijota, který mu slouží věrně a oddaně za slíbený ostrov. Jeho žena z vesnice, kterou Don Quijot miluje a Donova neteř.
Vypravěč: psáno v ich formě. Vypravěč si drží odstup jen v pár výjimek zasahuje přímo do textu.
Zabarvení díla: renesanční román, vyjádřený skutečností a iluzí.
Výpisek: Don Antonio Mořeno následoval rytíře Bílého měsíce a stejně ho následovalo, ba pronásledovalo mnoho kluků, dokud se neuzavřel v jistém domě uvnitř města. Don Antonio vstoupil touže ho poznat. Jakýsi zbrojnoš vyšel rytíře přivítat a pomoci mu ze zbroje: potom se rytíř uchýlil do pokojíku a s nimi i Don Antonio, plný zvědavosti, kdo to je.
Když rytíře Bílého měsíce viděl, že jej onen kavalír neopoští, řekl mu „Vím dobře, pane proč přicházíte, chcete vědět, kdo jsem.“ A poněvadž není, proč bych vám to odpíral, zatímco mi tento sluha bude pomáhat ze zbroje, povím vám to, aniž se o krok spustím pravdy. Vězte, pane, že se jmenuji bakalář Šanson Carrasco a jsem ze vsi dona Quijota de la Mancha, jehož bláznovství a pošetilostí trápí všechny kolem nás, kteří hoznáme, a já jsem z tech, kteří ho litovali nejvíce, myslíl jsem, že jeho spása je v klidu a v tom, aby zůstal ve svém kraji a ve svém domě.
Hodnocení: kniha je světově známa, a autor chtěl dat najevo, že lidé shledanou věc představují, a neví, kdy jde o představu a kdy o skutečný život. "