1.	Biografie Ivana Blatného

2.	Sbírka Pomocná škola Bixley

2.1.	Vydání z roku 1987 (uspořádání)

2.1.1.

Předmluva

2.1.2.

Text sbírky

2.1.3.

Oddíly knihy

2.1.4.

Poznámky a komentáře a jejich prolínání s obsahem sbírky

2.1.5.

Ediční poznámka

2.2.	Vydání z roku 1994

2.3.	Vydání z roku 1993 v nakladatelství Torst

"Pomocná škola Bixley

Sbírka vznikla díky výše uvedené zdravotní sestřičce Francis Meachamové a
Vydání z roku 1987 je uspořádáno takto:
1. V předmluvě nazvané Básník nevykuchané paměti ukazuje Antonín Brousek na vlivy odrážející se v Blatného poezii, popisuje jeho znovuobjevení, kulturně-politické postavení, vyškrtnutí z české literatury. Dále Brousek odůvodňuje postup při uspořádání výboru. Pojal do něj jen ukončené a uzavřené básně z emigrace. Zásahy se týkaly pouze v duchu a smyslu jeho poetiky a básnické metody. Rozhodl se tak teprve po vydání výboru Stará bydliště. O svých korekturách se zmiňuje ještě v souvislosti s Blatného nemocí, kdy není schopen sám sebe kontrolovat a píše jednu báseň za druhou. Nemusel ale zasahovat ve velké míře. Blatného texty jsou ihned psané a definitivní.
2. V textu Pomocná škola Bixley se prolíná angličtina s češtinou, pouze dvakrát se opakuje věta Mehr Licht (více světla), údajně poslední slova, které pronesl J. W. Goethe. Blatný tu zapojuje básníka George Trakla, českého malíře Victora Bravitia a Irvinga Stonea.
3. Kniha se dále člení do oddílů. První část (1a) se skládá z šedesáti básní, druhá část (2b) z padesáti sedmi básní a třetí část (3c) ze sedmdesáti osmi básní.
4. S obsahem jsou sloučeny poznámky a komentáře. Básně jsou vyjmenovány a případně okomentovány a doplněny poznámkou. Některé básně nemají název, jsou tedy uvedeny prvním veršem např. * (přeházeli mi všechny papíry…). Objevují se tu překlady cizojazyčných vložek do češtiny (verše a citáty ve francouzštině a němčině, v důležitých případech v angličtině). Také se zde uvádí, pokud autor použil cizí verše, od koho, z jaké sbírky a básně pochází.
5. V ediční poznámce nalezneme vyjmenované zdroje se jmény těch, kteří je Antonínu Brouskovi poskytli pro výbor z Blatného tvorby napsané v letech 1979 – 1982. Jednalo se o fotokopie 72 listů rukopisů od Jiřího Koláře, fotokopie 334 listů rukopisů a fotokopie 148 listů strojopisů psaných prózou od Josefa Škvoreckého. Tady Brousek hovoří o úpravách a zásazích do básní. Jedná se o záměnu písmen h-k-t, r-n-v, nový verš se odděloval velkým písmenem pouze tam, kde by významově splynul s předcházejícím veršem. Zachován zůstal i způsob Blatného interpunkce."

Práce se řadí do oblasti textologie.