1.	Historické souvislosti

2.

1. etapa

2.1.	Josef Dobrovský

2.2.	Václav Matěj Kramerius

2.3.	Gelasius Dobner

2.4.	František Martin Pelcl

2.5.	Počátky českého divadla

3.

2. etapa

3.1.	Josef Jungmann

3.2.	Antonín Marek

3.3.	František Palacký

3.4.	Jan Kollár

3.5.	Josef Šafařík

3.6.	František Ladislav Čelakovský

4.

3. etapa

4.1.	Josef Kajetán Tyl

"- pod pojmem národní obrození se zpravidla chápe znovuuvědomování naší národní existence v Habsburské monarchii
- souvisí s rozšiřováním myšlenek osvícenství a s reformami Marie Terezie a Josefa II.
- rozhodli se pozvednout hospodářskou úroveň monarchie
- z jejich reforem mají největší význam reforma školství Marie Terezie, která uzákonila povinnou školní docházku
- další význam měla reforma Josefa II., která zrušila nevolnictví – to umožnilo stěhování česky mluvicích venkovanů do poněmčených měst

- české národní obrození lze rozdělit na tři fáze:
o fáze obranná (poslední třetina 18. století) – Josef Dobrovský
o fáze ofenzivní (poč. 19. st. – 20. léta 19. st.) – Jungmann, Palacký
o fáze vrcholná (30.-50.léta 19. stol.)-J.K.Tyl, K.J. Erben

1. etapa
- působí vliv osvícenských myšlenek
- cílem bylo čelit germanizaci, zabránit šíření němčiny, obnovení českého jazyka
- vzorem byla doba veleslavínská

- Josef Dobrovský
o studoval filozofii a teologii
o nevěřil v použití češtiny jako jazyka vědy a umění – latinsky německy
o kritizován za malou míru vlastenectví
o zakladatel slavistiky = věda o slovanských kulturách a jazycích
o podporoval myšlenku slovanské vzájemnosti – Základy jazyka staroslověnského – napsané latinsky
 staroslověnštinu mylně považoval za prajazyk Slovanů
o usiloval o ustálení jazykové normy – Podrobná mluvnice češtiny – německy
 Dějiny českého jazyka a literatury – za vrcholnou lit. považuje období veleslavínské

- Václav Matěj Kramerius
o vydavatel, knihkupec, novinář (nakladatelství Česká expedice)
o vydával Krameriovy královské české poštovské noviny
o upravoval starší díla pro lidové čtenáře

- Gelasius Dobner
o historik, propagátor kritické metody v dějepisectví
o psal německy a latinsky
o do latiny přeložil Hájkovu Kroniku"