1.	Divadlo lidové (zábavné)

2.	Klasické drama (oficiální divadlo)

2.1.	Linie s prvky impresionistickými a vitalistickými, poetická náladovost

2.1.1.

Jaroslav Kvapil

2.1.2.

Fráňa Šrámek

2.2.	Vážné drama (hry orientované pragmaticky)

2.2.1.

František Langer

2.3.	Náměty historické

2.3.1.

Alois Jirásek

2.3.2.

Arnošt Dvořák

2.3.3.

Jaroslav Durych

2.3.4.

Stanislav Lom

2.3.5.

Otokar Fischer

2.3.6.

Jiří Mahen

2.4.	Expresionismus

2.4.1.

Karel Čapek

2.4.2.

Karel Hugo Hilar

2.4.3.

Lev Blatný

2.5.	Protifašistická divadelní fronta

2.5.1.

Karel Čapek

2.5.2.

Vladislav Vančura

3.	Divadelní avantgarda (avantgardní scéna)

3.1.	Osvobozené divadlo

3.2.

D34 - D41

4.	Dramatická tvorba 2. poloviny 20. století

4.1.	Absurdní drama

4.1.1.

Václav Havel

4.2.	Divadla malých forem

4.2.1.

Semafor

4.2.2.

Divadlo Járy Cimrmana

4.2.3.

Divadlo na provázku (dříve Divadlo Husa na provázku)

4.2.4.

Sklep

4.3.	Rozhlasová hra, televizní inscenace a seriály

5.	Významné postavy dramatu 2. poloviny 20. století

5.1.	Jiří Hubač

5.2.	Oldřich Daněk

5.3.	Pavel Kohout

5.4.	František Pavlíček

"VÝZNAMNÉ POSTAVY DRAMATU 2. POLOVINY 20. STOLETÍ

Jiří Hubač
- dramatik píšící pro divadlo i TV
- velice často své postavy píše přímo pro jednotlivé herce
- středem jeho zájmů jsou mezilidské vztahy
„Sanitka“ – seriál odehrávající se v lékařském prostředí; „Dům na nebesích“- divadelní hra a film;
„Ikarův pád“- o léčení v protialkoholické léčebně, „Stará dobrá kapela“ (Nezralé maliny – filmový název)

Oldřich Daněk
- jeho texty jsou určeny divadlu i televizi
- texty, které jsou určeny divadlu čerpají náměty v historii, ale také aby v nich mohl zaujmout stanovisko k problémům současné doby:
„Vévodkyně valdštejnských vojsk“ protiválečný námět
„Bitva na moravském poli“ – problematika zrady a touhy po moci

„Zpráva o chirurgii města N“ –věnuje se nemocnicím a etice lékařské práce
„Byl jednou jeden dům“- televizní seriál, Daněk je jeho spoluautorem; příběh z doby okupace, základem jsou vztahy mezi lidmi v období protektorátu
- napsal společně s Otčenáškem
Pavel Kohout
- do literatury vstupuje v 50. letech a jeho díla jsou ovlivněna schematismem
- před emigrací : „Taková láska“ – není schematismem – prolomil téma o kterém se nemluvilo
- jedná se o příběh dívky, která svou nešťastnou lásku řeší sebevraždou"

Práce má heslovitou formu.