1.	Teoretické vymezení pojmů

1.1

Humor

1.2

Komično

1.3

Nonsens

1.4	Bizarno, groteskno a absurdno

1.5

Ironie

1.6

Sarkasmus

1.7

Hyperbola

1.8

Asociace

1.9

Aliterace

1.10	Humoristický postoj

2.	Názory Karla Čapeka v knize Marsyas

“Emanuel Frynta: (1923-1975) a jeho poezie pro děti: O jeho původní tvorbě se za jeho života nevědělo. On sice opřekládal – čítanka českého a světového humoru Moudří blázni (1973) – v poslední části nazvané Šaškové královny poezie mistrovsky přebásnil ukázky z tvorby Christiana Morgensterna, Lewise Carrolla a Velemira Chlebnikova. Když Fryntovi posmrtně vyšla básnická sbírka Písničky bez muziky (1988), stala se literární událostí roku.- jeho životní postoj „smát se značí žít“ Měl dar humoru od Pánaboha a oplýval tvořivou invencí. Překládal z pěti jazyků. Jeho básně pro děti v sobě koncentrovaly všechno, o co usilovala česká nonsensová poezie pro děti od druhé pol. 60. Let – hra se slovy, úsměvnost, fantazie, odhalování skrytých souvislostí – objevné překvapení čtenáře. Zvířecí motivy hrají v jeho básních důležitou roli – dúl. Tematický prvek, jsou v příměrech a metaforách (názvy básní – Strejda a netopýři, Öda na lelky, Krtek, Kapr na stromě…)Překračuje hranice všední reality – žába znalá mluvnice, páv, který pije pivo,,,, princip hry a nadsázky, rozehrává představy do absurdnosti.Rozhovory zvířat místy evokují promluvy lidí. Hojně používá rýmová echa – V suchu – uchu, s červotočem – o čem, zvědaví – věda ví), asimilace znělosti (lvi-lfi), aliterace („ a vypije-li pět piv páv, / je z toho celý / svět pif paf.“)

ALITERACE:náslovný rým; opakování shodných hlásek na začátcích slov

„Dětské“ představuje spíše schopnost bez obav a zábran se ptát, všímat si, pojmenovávat věci, jevy, vztahy, souvislosti bez ohledu na vžité konvence, ustálená rčení a fráze. Jestliže „dospělý“ pouze k něčemu dospěl a ustrnul, může se stát směšným svým úhlem pohledu a stereotypem v kladení otázek dětem:
Děti jsou strašné na dospělé:
Nemají kousek citu v těle
A na kdeco se napořád
Dovedou ptát a ptát a ptát.
To dospělí už po staletí
Se citlivě vždy ptají dětí
Jen na jediné:“Kolik je ti let?“
A když pak slyší třeba: „Pět“
Užasnou: „Jejej, to to letí!“
Nechápou, jak se mohlo stát, že jim už bylo padesát.
(Otázky)

Komika způsobená nachlazením a huhňáním: To však už strejda chytil rýmu / a pak nám říkal celou zimu: / „ Držte se děti, bojí rady, / dedejte dikdy da berady, / sic dopaddete jako váš / debohý strejda Batyáš."