"Pojem globalizace je symbolem naší doby. Slyšíme ho prakticky neustále a odevšad,
z televize, novin, rádií, je častým tématem politických a ekonomických diskuzí.
Při snaze najít nějakou všeobecnou definici pojmu globalizace narážíme na skutečnost, že je to prakticky nemožné. A to z toho důvodu, že proces globalizace se táhne všemi oblastmi lidské společnosti a v každé z nich se projevuje jinak a má v ní jiné účinky a důsledky. Globalizace sama o sobě zahrnuje nepřeberně pojmů a můžeme do ní zahrnout ledacos. Globální může být oteplování, politika, problémy lidstva, krize, granty, atd. O přesnou definici globalizace se zde tedy nebudu pokoušet. Ráda bych se zamyslela nad jedním z mnoha aspektů globalizace a to migrací obyvatelstva, která je stará jako lidstvo samo,
ale až v současné době má velmi negativní zabarvení, které je spojeno s všudypřítomným rasismem a xenofobií.

Člověk se ve skutečnosti pohybuje z místa na místo již od doby prehistorické. Důvodem byla nejprve potřeba obživy a nalézaní nových lovišť a později objevné plavby a výpravy. Důležitým faktorem bylo také válečnictví, kdy se vojsko přesouvalo podle aktuálních bitev a bojišť a vojáci často zakládali rodiny a zůstávali v cílové zemi. V současné době důvody migrace nejsou o tolik odlišné, hlavním důvodem stále zůstává potřeba obživy, dále jsou to důvody politické, náboženské a sociologické.

Migrace je chápána jako změna trvalého pobytu. Z tohoto hlediska můžeme migraci dělit na vnitřní a mezinárodní. Vnitřní migrace je migrace uvnitř určitého státu ale za hranice určité administrativní jednotky, zpravidla obce. Dnešním trendem se stává stěhování z venkova do velkých měst, kde jsou lepší pracovní příležitosti, které je ale např. v Čes Často je to však iluze a člověk z venkova je zneužit podobně jako zahraniční imigranti. Ženy a děti k prostituci a muži jako dělníci, pracující za nízkou mzdu v otrockých podmínkách. Dnes také můžeme migraci rozdělit podle doby trvání na krátkodobou migraci či migraci s cílem změnit trvale nebo na delší dobu zemi, ve které žijeme.

Krátkodobá migrace zahrnuje nyní velmi rozšířené a oblíbené cestování, studijní pobyty a pracovní cesty. Tím se člověk v moderní době jakoby navrací k prapůvodnímu účelu migrace a to je potřeba uživit sebe a svou rodinu. Druhý typ migrace neboli migrace s cílem změnit trvale nebo na delší dobu zemi, ve které žijeme zahrnuje uprchlictví z důvodu válečného stavu, náboženské či rasové nesnášenlivosti, migraci z důvodů ekonomických nebo migraci z jiných důvodů, např. ekologické katastrofy. Migrace za prací (teď nemám na mysli služební cesty) se dnes týká hlavně nekvalifikovaných osob z východního bloku, Asie, severní a subsaharské Afriky a Jižní Ameriky. Odhaduje se, že sedm nejbohatších zemí světa (Německo, Francie, Velká Británie, Itálie, Japonsko, Kanada a USA) má na svých územích asi jednu třetinu světové populace imigrantů. Pracovní migraci lze dělit na různé typy dle trvání - dlouhodobější úvazky, sezónní práce, příhraniční pracovní aktivity atd. Lze sem zařadit i fenomén "brain drain" (odliv mozků), který je pro střední a východní Evropu typický. Tito lidé často v Evropě nebo v USA vykonávají práce, které místní obyvatelé ekonomicky vyspělého světa dělat odmítají. Také výrazně ovlivňují, pokud se rozhodnou v hostitelské zemi zůstat a mít rodinu, průměrný věk daného národa a napomáhají zabránit pozvolnému vymírání vyspělých zemí a zajišťují chod jejich ekonomik . Tito pracující také většinou posílají vydělané peníze domů své rodině ve formě remitencí a tím de facto zlepšují HDP své země. Je otázka, zda bychom „ve vyspělé Evropě“ neměli mírně přehodnotit náš sociální systém a přestat platit sociální dávky občanům ČR, kteří by tuto práci taktéž mohli vykonávat, jen jim chybí vůle. Každá země se nějakým způsobem snaží omezit příliv imigrantů a tím chránit svůj trh. Ale proti tomuto omezení se bouří podnikatelská lobby, protože kde jinde a takhle lacino by sehnali pracovní síly?"