1.

I. část

1.1.

TÉMA

1.2.	MÍSTO, ČAS


1.3. KOMPOZICE

1.4.

ŽÁNR

1.5.

VYPRAVĚČ

1.6.

POSTAVY



1.7. VYPRÁVĚCÍ ZPŮSOBY

1.8.	TYPY PROMLUV

2.

II. část


2.1. JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY

2.2.	TROPY A FIGURY

3.

III. část

3.1.	KONTEXT TVORBY



3.2. OBECNĚ - KULTURNÍ KONTEXT

"Molière - Lakomec
I. část
TÉMA: Harpagonův život, lidská chamtivost. -Lakomý boháč, který je schopný pro peníze obětovat štěstí své vlastní rodiny.

MÍSTO, ČAS: Roku 1670 v Paříži.

KOMPOZICE: Chronologická, 5 dějství
dodržování trojí jednoty (místo, čas, děj)
Molièr stanovil přesný rámec pro své dílo:
>Exopozice: Harpagonův majetek
>Kolize: láska Harpagonova syna Klenta
>Krize: Harpagonovo zamítnutí svatby Marie a Klenta
>Katastrofa: Ztráta peněz
>Závěr: navrácení peněz, svatba Marie a Klenta a Eišky a Valéra

DRUH: Drama

ŽÁNR: Tragikomedie

VYPRAVĚČ: dialog- střídání více ich forem, > psán er formou, vypravěč má podobnu monologu ve 3. osobě.

POSTAVY:
> Harpagon: šedesátiletý lakomý vdovec, který je pro své peníze ochoten cokoliv, stará se o peníze více než o vlastní děti, ztráta peněz pro něj znamená naprostou tragédii, nenávist ke všemu živému, nechuť k životu a ztracený smysl života.
> Kleant: Harpagonův syn, na život si musí půjčovat, chytrý, podnikavý mladík. Zamiloval se do Marieny ikdyž byla velice chudá. -je pravým opakem svého otce.
> Eliška: Harpagonova dcera , zamilovala se to Valéra. Spravedlivá, upřímná, nechce se provdat za muže, kterého jí vybral otec, věří v pravou lásku.
> Marie: Chudá dívka, která se stará o svou nemocnou maminku, zamilovala se do Kleanta, sestra Valéra.
> Valér: Harpagonův správce, obětavý, snaží se mu zalíbit, zamilovaný do Elišky.
> Anselm: stařec, kterému chce dát Harpagon Elišku za ženu, bohatý, štědrý, dobrosrdečný, otec Marieny a Valéra.
> Frosina: dohazovačka, intrikářka, jako jediná zná poměry v celé rodině.
> Jakub: Harpagonův kočí a kuchař
> Čipera: Kleantův sluha, oddaný, pomůže svému pánovi, ukradne Harpagonovi jeho skříňku z penězi.

VYPRÁVĚCÍ ZPŮSOBY: dialogy i monology, časté věty holé, jazyk spisovný je v měnší míře (např u Ansalma), objevují se věty zjišťovací, slova se opakují, opakují se zdrobněliny

TYPY PROMLUV: střídání dialogů a monologů



II. část
JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY:
> jazky spisovný
> přímá řeč
> místy archaismy
> živé dialogy plné hovorových obratů
> satirický tón
> ironie
> nadsázka
> citové zabarvení
> občasné vulgarismy"

Jilemnice

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ