1.

Úvod

2.	Nejstarší literatury

2.1	Mezopotámská literatura

2.1.1

Epos o Gilgamešovi

2.2	Egyptská literatura

2.2.1

Achnatonův Hymnus na slunce

2.3	Hebrejská literatura

2.3.1

Bible

2.4	Indická literatura

2.4.1

Védy

2.4.2

Mahábhárata a Rámájána

2.5	Perská literatura

2.5.1

Avesta

2.6	Čínská literatura

2.6.1

Kniha písní

3.	Antická literatura

3.1	Pojem antika

3.1.1

Architektura

3.1.2

Stavitelství

3.1.3

Sochařství

3.1.4

Malířství

3.1.5

Památky

3.2	Řecká literatura

3.2.1

Řecká a římská mytologie

3.2.2

Archaické období

3.2.2.1

Homér

3.2.2.2

Sapfó

3.2.2.3

Anakreón

3.2.2.4

Ezop

3.2.3

Attické období

3.2.3.1

Aischylos

3.2.3.2

Sofoklés

3.2.3.3

Euripidés

3.2.3.4

Aristofanes

3.2.3.5

Herodotos

3.2.3.6

Thúkydides

3.2.3.7

Platón

3.2.3.8

Aristoteles

3.2.4

Období helénistické

3.2.4.1

Menandros

3.3	Římská literatura

3.3.1

Období archaické

3.3.1.1

Plautus

3.3.2

Vrcholné období

3.3.2.1

Cicero

3.3.2.2

Ceasar

3.3.2.3

Catullus

3.3.2.4

Maro

3.3.2.5

Flaccus

3.3.2.6

Ovidius Naso

3.3.3

Literatura doby císařské

3.3.3.1

Seneka

3.3.3.2

Martialis

3.3.3.3

Tacitus

3.3.4

Období úpadku

3.3.4.1

Markus Aurelius

3.4	Jak působila nejstarší literatura

3.4.1

Kosmas

3.4.2

Shakespeare

3.4.3

Štítný ze Štítného

3.4.4

Zeyer

3.4.5

Vrchlický

3.4.6

Sienkiewicz

3.4.7

Petiška

3.4.8

Loukotková

3.4.9

Machar

3.4.10

Bezruč

"1.
NEJSTARŠÍ LITERATURA
Dějiny literatury jsou staré několik tisíc let. První umělecké památky vznikly před 30 000 lety.

Základem pro vývoj kultur evropských civilizací se stala ANTICKÁ LITERATURA. Tento vliv byl nejsilnější v období renesance v 15. – 16. stol. a nikdy zcela nevymizel.

Ještě před vznikem Řecké literatury se v období okolo roku 3200 př.n.l., ve velkých náplavových údolích Blízkého východu – na Nilu v Egyptě a v povodí Tigridu a Eufratu v Mezopotámii, rodí první městské civilizace. Vznikají říše a rostou města pozoruhodná svou velikostí, uspořádáním a architekturou. Vytváří se znakový systém, který zprvu využívali k účetním záznamům stále náročnějších operací obchodníci se zbožím a jenž později sloužil i k popisu a zachycení pocitů a myšlenek člověka.

Zrodilo se klínové písmo. Používal se trojúhelníkový zašpičatělý rákosový hrot a hliněné destičky. Nejstarší literatura je dílem SUMERŮ, kteří sídlili v Mezopotámii. Tzv. Sumerská neboli akkadská (dle města Akkad) 4. tis. př.n.l.

Epos o Gilgamešovi
Hlavní postavou je Gilgameš, vládce města Uruku. Se svým přítelem putuje po zemi a hledá s ním nesmrtelnost. Na své pouti prožívají množství dobrodružství. Gilgameš nachází rostlinu, která nesmrtelnost přináší, ale brzy ji ztrácí a tak se nešťastně vrací zpět do svého města Uruku. Když spatří krásu svého města, nachází nesmrtelnost ve svých skutcích.

V Egyptě vzniká hieroglyfické písmo na papyru. Psalo se třtinovým perem.
Z této doby pocházejí milostné písně, které oslavují život faraonů a existenci bohů.

Achnatonův Hymnus na slunce
Skladba opěvuje boha slunce.

Hebrejské písemnictví obohatilo světovou kulturu o památky zachované v hebrejské Bibli
Tvoří most mezi orientální a evropskou kulturou.
Vznikla v 1.tis. př.n.l. Je to písmo svaté, kniha knih. Skládá se ze dvou částí:

Starý zákon – psán hebrejsky, obsahuje Tóru (nejstarší) – knihy Mojžíšovy (5), soubor proroků, svaté spisy = básnické knihy (Šalamounova Píseň písní)

Nový zákon – psán řecky, líčení života Ježíše Krista, jeho skutků a činů. Jádrem Nového zákona jsou evangelia (Jana, Lukáše, Marka, Matouše). Dále obsahuje listy apoštolů (epištoly) a zjevení Janovo)."