A jak se teď vlastně máte učit?

1. Zamyslete se a napište si, co už z probrané látky umíte, co jste už přečetli, jaké video jste viděli...

Při malé písemce, velké pololetce, maturitě i při přijímacích zkouškách je důležité udělat si pořádek ve svých vědomostech, zmapovat své silné a slabé stránky, které vám pomáhají/jsou překážkou na cestě k naučení se látky. 

2. Udělejte si plán přípravy a průběžně kontrolujte jeho dodržování

Vypracujte si plán přípravy: u každého učiva si stanovte, od kdy do kdy se jím budete zabývat. Je lepší začínat těmi tématy, kde máte největší mezery, nebo jste ještě vůbec nezačali s jejich učením. Ujasněte si také způsob ověřování svých znalostí, nezapomeňte si vyhradit čas na opakování. Nebuďte ale ve stresu z toho, když se ze svého plánu odchýlíte. To se prostě stává. Z toho důvodu by vám měla sloužit určitá časová rezerva, ve které to doženete.

3. Vyberte si nejvhodnější učební materiály

Rozhodně se vyplatí při přípravě kombinovat různé informační zdroje: učebnice, sešity, vypracované maturitní okruhy, ukázky přijímacích zkoušek, různé druhy cvičných a porovnávacích testů, internetové kurzy, videa apod. Sdílejte své poznatky a tipy s ostatními spolužáky. Nahromadíte toho mnohem víc a nebudete tak muset vypracovávat úplně všechno.

4. Průběžně si ověřujte, co jste se již naučili

Najděte si na internetu, v knihách apod. co nejvíce testů a pořád je opakujte. Když uděláte chybu, zapište si, co jste měli špatně a jaká je správná odpověď – pravděpodobně ji už znovu neuděláte.

5. Natrénujte si zkouškovou situaci

Tento bod platí především pro maturitní ročník. Častou příčinou selhání u zkoušek bývá tréma a nervozita. Není na škodu si tuto situaci nejdříve vyzkoušet s někým, koho dobře znáte, abyste si ujasnili, co chcete vlastně říct.

6. Udělejte z toho záminku k (video)setkání s přáteli

Víte o sobě, že vaše motivace k učení klesá s počtem lidí v místnosti? Za aktuální situace se sice s kámošema nesejdete, ale v dnešní době není problém zasednout k počítači a učit se společně s ostatními. Taky můžete vyhlásit challenge, kdo udělá lepší zápisky, kdo se toho víc naučí a sdílet to na svém Instagramu.

Jak se dají zvládat vztahy?

Sociální izolace může mít na psychiku člověka nepříznivé dopady. Člověk je odnepaměti tvor sociální. Aby člověk byl plně zdravý, znamená to, že by měla být naplněna stránka nejen biologická (rozumějte zdravé tělo), ale také psychická a sociální (zdravý duch). Zkrátka zdravý duch ve zdravém těle! Abychom mohli být doopravdy zdraví a fit, měli bychom náš život stavět na několika pilířích. Mezi ně patří péče o vlastní tělo, péče o psychickou pohodu, aktivita a mimo jiné i sociální kontakt. Navazování a udržování vztahů je jeden z významných faktorů duševní odolnosti. Jak ale udržovat vztahy, když se s nikým stýkat nemůžeme? Ach ty internety... Ještě že je máme. Konečně existuje výmluva pro ty nekonečné hodiny u počítače nebo mobilu! Ať už je to formou chatu, videohovoru nebo telefonátu, dá se díky tomu užít kvalitně strávený čas s lidmi, které máte rádi.

Tady je pár tipů, co všechno můžete přes internety provádět:

1. “Konferenční” hovory aneb online kavárna

Hrnek dobré kávy nebo čaje, svíčka, parta kamarádů a internet. Drobnosti, které z dalšího nudného večera mohou udělat okouzlující zážitek. Vytvořte si komorní internetovou kavárnu a povídejte si!

2. Učíme se spolu na dálku.

Stejné platformy můžete využít i ke společnému učení! Když potřebujete něco vysvětlit, líp se vám pracuje v týmu nebo potřebujete pracovat na projektu, svět technologií vám to umožní. Ve dvou (nebo třech, čtyřech, pěti, ...) se to vždycky táhne líp.

3. Sdílejte společnou aktivitu

 

A v neposlední řadě – jak přežít všechen ten stres?

Stále v nás přebývá pračlověk, který prožíval stres nejčastěji skrze velmi aktuální hrozbu smrti (třeba meeting se šavlozubým tygrem). Taková situace si žádala většinou dvě možná řešení – fight or flight, tedy bojuj, nebo uteč. 

To, co obě strategie spojuje, je pohyb, a to dost intenzivní. Situace, které v nás vyvolávají stres, se za tisíce let tak trochu proměnily, ale reakce těla na ně zatím ne. Určitě znáte situaci, kdy cítíte, že pokud z hádky třeba se sourozencem neodejdete, tak to bude sakra peklo. A tak to uděláte, odejdete. Jenže! Vztek přetrvává, ve vás to bobtná a buď si to nesete do další hádky, nebo se vracíte zpátky k „protivníkovi“ a peklo pokračuje.

Pro tyhle chvilky je tu jednoduchá technika – pohyb! Stačí 2 minuty dřepů nebo angličáků, které zvládnete i v koupelně. Stejně dobře funguje postupné zatínání a uvolňování svalů. Tělo dostane signál, že utíkalo/bojovalo, a co hlavně – že přežilo. A tak se hezky odplaví adrenalin a nastoupí endorfiny.

Rada na závěr:

Nebojte se svých pocitů. Je pochopitelné, že zrovna prožíváte zcela novou a opravdu náročnou situaci (především maturanti), a to i bez koronaviru. Věřte, že se teď takhle cítí velká část celé planety. Někdy se však může stát, že se sejde více problémů najednou, a člověk na ně sám nestačí.

 

Když se potřebujete někomu svěřit, i nyní máte k dispozici první psychologickou pomoc v online formě:

Linka bezpečí 116 111