"Sova Antonín (1864 – 1928)

Český básník a prozaik. Narodil se v učitelské rodině v Pacově. Po celé řadě zaměstnání zakotvil jako zaměstnanec Městské knihovny v Praze. Aktivně tvořil skoro 40. let. Podepsal manifest české moderny, jeho dílem se prolíná realismus, impresionismu i symbolismus Na patetickou a formálně dokonalou poezii ruchovců a lumírovců reagoval básněmi zachycujícími prosté jevy života (Realistické sloky) nebo impresionistickou přírodní a intimní lyrikou (Květy intimních nálad, Z mého kraje, Lyrika lásky a života, Ještě jednou se vrátíme..., Drsná láska). Usiloval o spojení mezních postojů a protichůdných pocitů; jeho (Zlomená duše, Vybouřené smutky, Údolí nového království, Dobrodružství odvahy). Podobné subjektivní pocity, intimní i přírodní nálady vyjádřil v lyrizované próze (Ivův román, Výpravy chudých). Z tohoto rámce vybočuje úsměvný, idylicky laděný novelistický příběh z konce 18. stol. Pankrác Budecius, kantor.
Realistické sloky – sbírka pod vlivem realismu, zachycující prosté jevy života
Květy intimních nálad – impresionisticky laděná sbírka přírodní lyriky
Z mého kraje - z rozporuplných pocitů nachází klid ve svém rodném kraji
Soucit a vzdor – sbírka vyjadřující rozpory člověka moderní doby
Zlomená duše, Vybouřené smutky, Údolí nového království, Dobrodružství odvahy - symbolistní poezie, která vyjadřuje deziluzi, zoufalství, duchovní i sociální bídu v protikladu ke snům o harmonickém a spravedlivém světě, které vyznívají jako nonkonformní protest
Ještě jednou se vrátíme, Lyrika lásky a života, Zpěvy domova, Drsná láska – sbírky z posledního období jeho tvůrčí práce, objevuje se téma smrti, vrací se pravidelný verš, náznaky realismu, impresionismu.
Ivův román, Tóma Bojar, Pankrác Budecius, kantor, Výpravy chudých – prózy s prvky lyriky, které však nedosahují velikosti jeho poezie"

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ