Poradíme vám

Ctenarsky-denik.cz > Obsahy a rozbory děl > Aristoteles: Politika - reflexe knihy

Aristoteles: Politika - reflexe knihy


Kategorie: Evropská literatura do 20. století

Typ práce: Obsahy a rozbory děl

Další díla spisovatele: Aristoteles

Škola: Západočeská univerzita v Plzni Fakulta filozofická, Plzeň

Charakteristika: Práce je krátkou vlastní reflexí na Aristotelovu Politiku. Některé vybrané pasáže jsou podrobeny hlubší úvaze a srovnání s dnešní dobou. V závěru nechybí autorův názor na knihu.

Obsah

1.
Představení knihy
2.
Reflexe díla jako celku
3.
Stručný rozbor jednotlivých kapitol ("Knih")
4.
Závěrečné zhodnocení knihy

Úryvek

"Obsahem čtvrté Knihy je další výklad o ústavách, jejich porovnávání, zabývá se zvlášť tyranidou úřady, soudnictvím a zákonodárstvím. Zajímavé je rozdělení občanů v každé obci do tří tříd – velmi zámožných, velmi chudobných a těch uprostřed, kteří jsou prý podle obecného mínění nejlepší. Jak je vidět, v něčem je dnešek přece jen starověku podobný.
Stěžejní ústavy zůstávají náplní i Knihy páté, která se věnuje jejich změnách a zánikům. Nejvíce vznikají demokracie a oligarchie. Demokracii přitom Aristotelés vidí jako bezpečnější a klidnější. Hovoří o převratech v demokraciích, oligarchiích, aristokraciích (které tedy odlišuje od oligarchií) i monarchiích. Výklad o převratech v demokraciích je však nekratší, nejdéle rozpráví o převratech v monarchiích. Vedle toho vykládá i o udržení ústav.
Kniha šestá pojednává blíže o demokracii, o jejím uplatnění a druzích. Hovoří i o udržování demokracie, o úřadech a zařizování oligarchií. Aristotelés rozeznává čtyři druhy demokracie podle obyvatelstva dané obce. Nejlepším obyvatelstvem shledává rolníky, dále pastevce a chovatele dobytka. Další druhy obyvatelstva označuje přímo za špatné, neboť nejsou otužilí a tělesně zdatní a jejich práce nežádá ctnosti – jsou to řemeslníci, kramáři a dělníci. Nechápu však, jak mohl Aristotelés tvrdit, že řemeslníci a dělníci nejsou tělesně zdatní – jsou přeci řemesla, která vyžadují dobrou fyzickou kondici. O posledním druhu demokracie uvádí, že ji nesnese každá obec. Aby vůdci lidu lid posílili, udílejí občanství co největšímu počtu lidí - „a občanské právo přiznávají…i nemanželským a takovým, z jejichž rodičů jen jeden byl občanem, myslím například otec nebo matka; “ O častém zacházení do detailů jsem se již zmínila, avšak je třeba dodat, že Aristotelés často dává příklady. V tomto případě to ale bylo jistě zbytečné. Jaký jiný rodič by to mohl být, ne-li otec nebo matka?
V sedmé Knize se jedná o blaženosti obce i jednotlivce a o tom, jaká je nejlepší obec – o její velikosti a poloze, o městech a hradbách. Poté přichází na řadu již zmíněná výchova. Aristotelés se jí věnuje poměrně podrobně od konce Knihy sedmé a celou Knihu osmou.
S velkým zájmem jsem přečetla pasáž o manželství a rodičovství. Z dnešního pohledu se zdá ironické, když Aristotelés tvrdí, že by se neměly vdávat příliš mladé dívky a jako vhodný věk pak doporučí osmnáctý rok. Muž by měl být asi o 20 let starší. Píše se zde i o výživě novorozeňat, o jejich otužování a cvičení.
Výchova mládeže má být nejdůležitějším úkolem zákonodárce. Mládež se má učit čtyřem předmětům (gramatice, hudbě, tělocviku a kreslení). Tělocviku a hudbě se pak Aristotelés věnuje obsáhleji."

Vlastnosti

STÁHNOUT PRÁCI

Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x50e6b5efbdf5a.zip (12 kB)
Nezabalený formát:
Aristoteles_Politika.doc (42 kB)
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.

Diskuse