1.

Báseň

2.

Rozbor

"Báseň
Na prahu ropucha.
Kámen a stín ducha,
stín vidin ve spánku
s očima červánků.
-------------------------------------------------------
Zpod cihel vylézá
plod barvy železa,
ovoce se strupy.
Nevoní. Neúpí.
-------------------------------------------------------
Dívá se, tmu vnímá
zlatýma očima
s úsměvem stařeny.
Bláta hrst u stěny,
hrách v krvi vařený.
-------------------------------------------------------
Pohlédla, zachází.
Oči, květ do vázy
setmění ukládá.
Zahrady záhada.
-------------------------------------------------------
Odchází ze světa
žhavá, v chlad zakletá,
vědoucí, slepá
doufat do sklepa.
-------------------------------------------------------
(Odlet vlaštovek)

Rozbor
• báseň je ovlivněna expresionistickou poetikou
• už první verš naznačuje výrazovou úspornost básně; je zde vypuštěno sloveso - báseň je postavena především na podstatných a přídavných jménech, slovesa se vyskytují řídce v jakýchsi shlucích (viz dále)
• už sama hlásková stavba slova "ropucha" je expresivní
• kámen a stín ducha - dvě metafory kontextové; zatímco první je zcela konkrétní a určitá, hmotné je připodobňováno ke hmotnému (ropucha - kámen), druhá je abstraktní, obtížně interpretovatelná, hmotné je připodobňováno k nehmotnému, esoterickému (ropucha - stín ducha)
• stín vidin ve spánku - další kontextová metafora, těsně souvisí s metaforou předchozí (podstatné jméno "stín" je rozvíjeno jiným jménem, vazba je shodně genitivní)
• s očima červánků - metafora genitivní, má spíše charakter přirovnání (s očima jako červánky); poprvé se zde projevuje básníkův zájem o oči ropuchy - povšimněme si jejich esteticky kladného hodnocení (červánky lze obecně posuzovat jako krásné, oku lahodné); po dvou abstraktních obrazech přichází obraz konkrétní, zrakový"

Znění básně a úryvky z ní jsou značeny kurzívou.