"Děj této milostné novely se odehrává v kirgizské muslimské vesnici, kde platí zvykové právo.
Seit žije se svou rodinou ve velkém domě: matkou („starší matka“), otcem, dvěma bratry, kteří jsou ve válce a sestrou. V malém domě žije jeho nevlastní matka („mladší matka“) – zemřel jí manžel a kvůli zvykovému právu si ji musel vzít Seitův otec. Seitovi je vesnici říkají "džigit" - ochránce rodiny, protože je nejstarším synem, co doma zůstal. Dům vede „starší matka“.
Vesnice díky kolektivizaci zemědělství nebyla kočovná. Za války byl problém, kdo byodváděl těžkou práci, protože muži odešli na frontu. Vedoucí na nošení těžkých pytlů s obilím určil Seita, Džamilu a Danijana.
Džamila byla manželkou Sadyka, nejstaršího syna starší matky, který ji unesl a znásilnil, tím se stala jeho ženou. Byli spolu krátce, Sadyk musel na vojnu. Starší matka si Džamilu oblíbila. Starší matka měla v rodině nejvyšší rozhodovací pravomoc, pokud se jednalo o věci domu a hospodářství.
Danijan byl sirotek, válečný invalida, který se vrátil do vesnice, ve které vyrůstal, ale žil ve stepi sám, byl to snílek.
Tito tři tedy jezdili s obilím a plnili válečné dodávky. Džamila byla silná, odvážná, jen tak seněčeho nezalekla a svou práci odváděla dobře. Danijan se na ní zamilovaně díval, ale to ona neviděla. Díky jednomu Džamilinu vtípku ho začalabolet noha a kulhal. Chtěla ho udobřit a nutila ho aby zpíval. Nechtěl a Džamila tedy tačala sama. Danijan se přidal a někdy zpíval celou cestu s obilím. Jeho písně byly jiné, byly tesklivé, plné citu, o lásce, o zemi, o životě. Tehdy si dal Seit slib, že ve vesnici nezůstane, bude malovat. "

Práce obsahuje věcnou chybu - Čingiz Ajtchmanov má být Čingiz Ajtmatov.