Poradíme vám

Ctenarsky-denik.cz > Obsahy a rozbory děl > Eduard Petiška: Staré řecké báje a pověsti

Eduard Petiška: Staré řecké báje a pověsti



Kategorie: Česká literatura od 20. století

Typ práce: Obsahy a rozbory děl

Další díla spisovatele: Eduard Petiška

Škola: nezadáno/škola není v seznamu

Charakteristika: Práce popisuje děj pěti příběhů zahrnutých do Petiškových Starých řeckých bájí a pověstí.

Obsah

1.
Potopa
2.
Hérakles
3.
Daidalos a Ikaros
4.
Trojská válka
5.
Sisyfos

Úryvek

"Eduard Petiška
Staré řecké báje a pověsti

POTOPA
Diovi se nelíbilo, jak klesala lidská morálka a sestoupil na zemi, aby se přesvědčil o špatnosti lidských činů. Na zemi zjistil, že lidé jsou ještě zkaženější, než si kdy myslel. Na své cestě byl hoštěn arkadským králem Lykáónem, který nevěřil v jeho božský původ a předložil mu k jídlu lidské maso. Za trest Zeus blesky zničil celé jeho království a proměnil jej ve vlka. Rozhořčený tím, co spatřil na zemi, vrátil se Zeus na Olymp a po poradě s ostatními bohy zavřel do jeskyní severák a všechny větry, které rozhánějí mraky, a vypustil jižní větry, které přinesly obrovskou průtrž. Diův bratr Poseidón nechal všechny řeky vystoupit z jejich řečišť, takže zbouraly hráze a zničily lidské příbytky, a tak se stalo, že všichni lidé zahynuli. Zachránil se jen Prométheův syn Deukalión s manželkou Pyrrhou na hoře Parnas v krajině Fókis, kteří byli spravedliví, poctiví a zbožní , a které Zeus ušetřil smrti. Deukalión a Pyrrha prosili Prométheovu matku Themis, aby jim pomohla stvořit nové lidi. Bohyně jim poradila, aby vyšli před její chrám a házeli tam za sebe kosti velké matky země- kameny. Kameny hozené Pyrrhou se proměnily v ženy a z kamenů vržených Deukaliónem vznikli muži, a tak vznikl i nový lidský rod, který byl tvrdý jako skála a odolával všem nástrahám osudu.

HERÁKLES
Herkules, syn boha Dia a smrtelné ženy Alkmény,byl dobře vychovaný a vzdělaný všeuměl s nadlidskou silou a vznětlivou povahou. Jeho síla byla už od narození tak veliká, že když žárlivá Héra poslala dva hady, aby jej jako novorozeně uškrtili, zabil je. Jednoho dne použil svou sílu proti svému učiteli a musel pak za trest odejít do hor k pastevcům, kde si musel vybrat mezi Rozkoší a Ctností. Rozhodl se pro Ctnost a vyšel z hor do Théb, které sužovaly vysoké daně vypsané králem Minyů. Herákles Thébanům pomohl zvítězit nad chamtivým králem, a toto vítězství mu zajistilo věhlas po celém Řecku i mezi bohy. Apollón mu daroval luk a šípy, Héfaistos toulec a Hermes meč. Takto vyzbrojen se dostal do Mykén, kde vládl Herkulův starší příbuzný Eurystheus, který mu záviděl jeho slávu a sílu a chtěl jej pokořit. Podle práva staršího k němu musel Herkules vstoupit do služby a vykonat pro něj deset prací a jej král zahrnoval mnoha nesmyslnými a zdánlivě nevykonatelnými úkoly. Herkules musel skolit nemejského lva, kterého neporanila žádná zbraň, potom musel zabít desetihlavou saň hydru, která pustošila krajinu nedaleko Lerny, zabít obrovského divokého kance, chytit laň bohyně Artemidy, vyhnal z Řecka stymfalské ptáky s kovovými drápy a s šípy místo per, vyčistit chlévy krále Augiáše, získat pás královny Amazonek a jeho posledním úkolem bylo přivést králi stáda obra Géryóna, který měl tři těla, šest rukou a šest nohou a dvouhlavého hlídacího psa. Géryónova říše ležela Africe. Cestou do Afriky musel Herkules u Gibraltaru zabít obra Antaiose, syna matky země. Na znamení vítězství pak postavil po obou stranách úžiny obrovské sloupy, které Řekové podnes nazývají Heráklovými sloupy. Šípem omočeným v jedu hydry zabil Herkules i Géryóna a přivedl Eurystheovi jeho stáda. Eurystheus chtěl Herkula znemožnit, a proto pro něj vymyslel další dva úkoly; Herkules mu musel přinést zlatá jablka Hesperidek. Při hledání zahrady Hesperidek vysvobodil Prométhea, který mu poradil, kudy se má dát. Cestou se Herkules setkal s trpaslíky Pygmaiy a došel až k obru Atlantovi, který držel nebeskou klenbu. Podržel klenbu za něj a obr pro něj zatím získal vytoužená jablka. Posledním Herkulovým úkolem bylo přivést tříhlavého psa Kerberose, který hlídal vstup do podsvětí. Herákles psa přivedl a král se ho velmi polekal a propustil Herkula ze svých služeb. Ten putoval dál světem a vyhrál v lukostřelbě ruku krásné Ioly, ale její otec mu ji nakonec odmítl dát za ženu. Ukřivděný Herkules se vydal na návštěvu ke svému příteli králi Admétovi, a získal od boha podsvětí Háda duši jeho mrtvé ženy Alkéstidy. Vydal se opět na cestu a tu jej dohonil bratr Ioly a řekl mu, že o něm král mluví jako o lupiči. Herkula se zmocnila zlost a chlapce zabil. Za tento čin jej Zeus potrestal horečkou, která ho učinila slabým. Věštkyně mu předpověděla, že si bohy usmíří, jedině když vstoupí na tři roky do otroctví. Po třech letech služby u královny Omfalé se Herkules začal ucházet o ruku krásné Deianeiry, o kterou musel soupeřit s říčním bohem Achelóosem. Herkules se s Deianeirou oženil a narodil se jim syn Hyllos. Zanedlouho po jejich svatbě se Herkules vydal do války proti otci Ioly. Deianeira na něj žárlila a proto potřela jeho oděv krví kentaura, jež jí podle jeho slov měla zajistit Herkulovu věrnost. Kentaur ale Deianeiru obelstil a krví potřený oděv začal z Herkula vysávat život. Umírající Herákles se nechal donést na vrchol hory a poprosil svého přítele Filoktéta, aby jej upálil na hranici, za což mu odkázal své zbraně. Avšak když se hranice rozhořela, povolal Zeus svého syna na božský Olymp.

DAIDALOS A IKAROS
V dávných dobách nebylo v Aténách ani v celém Řecku většího umělce nad Daidala. Byl stavitelem i sochařem a dovedl podivuhodně zpracovávat kov i dřevo. K Daidalovi se chodilo vzdělávat mnoho učedníků z nejvýznamnějších aténských rodin. Nejnadanější z nich však byl chudý Tálos. Tálos už ve dvanácti letech vynalezl hrnčířský kruh nebo podle páteře ryb zhotovil první pilu. Jednou si Daidalos prohlížel stavbu nového paláce a uslyšel, jak si dělníci povídají o Tálovi, že až vyroste, bude větší umělec než on. Ta rozmluva ho velmi roztrpčila, protože byl zvyklý, že o jeho prvním místě mezi umělci nikdo nezapochyboval. Proto ho jednou večer vyzval na procházku na aténský hrad. Tam ho v houstnoucí tmě srazil dolů z hradeb. Daidalův čin ale nezůstal utajen, protože nějaký pozdní chodec uviděl, co se stalo a udal pachatele. Proto Daidalos i se svým synkem uprchl na ostrov Krétu. Tam ho s radostí přivítal král Mínos, neboť právě hledal stavitele, který by mu postavil zvláštní vězení pro obludu Minotaura. Daidalos vymyslel pro Minotaura "bludiště". I když se mu dostalo velké slávy, pořád myslel na svou vlast. A tak si opatřil pera různých velikostí, která potom svázal k sobě. Vyrobil jedna větší křídla pro sebe a jedna menší pro syna Ikara. Druhého dne naučil Ikara létat a také ho poučil o tom, že nesmí létat ani vysoko ,ani nízko, protože by mohl spadnout do moře (slunce by roztavilo vosk mezi pery). Pak se vznesli a dali se na cestu zpět do vlasti. Ikara ale nebavilo letět stále ve stejné výšce, a tak se vznesl výš a výš, až se mu začal vosk mezi křídli roztavovat. Ikaros se zřítil do moře. Zdrcený otec se otočil a odletěl daleko od své vlasti, na Sicílii. Tam vybudoval ještě mnoho podivuhodných staveb.

TROJSKÁ VÁLKA
Trojskému králi se narodil syn, který měl podle věštby přinést městu zkázu. Proto bylo dítě odneseno do lesa, kde ho vychovávala medvědice a později pastýř, který ho tam našel. Dal mu jméno Paris. Když se z chlapce stal urostlý muž, objevily se před ním tři bohyně, které mu slibovaly vládu, silného vůdce a lásku k nejhezčí dívce. Paris se rozhodl pro lásku. Jablko, které mělo ukázat jeho rozhodnutí, daroval Afroditě, bohyni lásky. Afrodita doprovodila Parise k Heleně, krásné manželce krále Meneála, do Řecka. Paris Helenu unesl do Tróji a tak se rozpoutala desetiletá trojská válka. Soupeři byli tak vyrovnaní, že o vítězství mohla rozhodnout jedině lest, které Řekové použili. Předstírali útěk, ale skryli se nedaleko za skalami a velké hrdiny ukryli do dřevěného koně před hradbami Tróje. Trójané po velkých oslavách vítězství ulehli ke spánku, který znamenal zkázu Tróje. Řekové vtrhli do města a obyvatele pobili a některé odvezli do otroctví. Ale ani vítězům válka nepřivezla dobro. Za tolik let se domů vraceli starci a nacházeli tam stařenky či hroby.

SISYFOS
Sisyfos byl král, který se nebál ani bohů, ani smrti. Založil město Korint a postavil korintský hrad. Hrad neměl pramen, a proto přemýšlel jak přimět bohy, aby hradu pramen darovali. Sisyfos měl štěstí, protože se říční bůh Asópos dostal do sporu s vládcem bohů Diem. Ásopos hledal Dia, ale nemohl vypátrat, kam se Zeus skryl. Sisyfos se doslechl o sporu a rychle pospíšil k Ásopovi, aby mu řekl, kde je Zeus. Měl ale podmínku. Chtěl, aby mu za radu vytvořil pramena. Ásopos souhlasil. Rozhorlený Ásopos začal Dia pronásledovat. Zapomněl však, že Zeus rozkazuje bleskům. Zeus mrštil bleskem pro Ásopovi a sežehl ho. Potom se Zeus naštval i na Sisyfa. Poslal mu na hrad Smrt. Když Sisyfos viděl jak se k němu blíží Smrt, vzal provaz a jakmile Smrt vstoupila do místnosti, zavázal ji a hodil ji do komory. Když Zeus zjistil jak Smrt skončila, pozval si k sobě Área, boha války. Ten rozrazil dveře komory a osvobodil Smrt. Sotva byla na svobodě, chopila se Sisyfa a odvlekla ho do podsvětí. Tam musí válet do kopce ohromný balvan mramoru, a když jej konečně dovalí, kámen mu uklouzne a spadne dolů."

Poznámka



PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ

Vlastnosti

STÁHNOUT PRÁCI

Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x507b12d7a1194.zip (16 kB)
Nezabalený formát:
E_Petiska_Stare_recke_baje_a_povesti.doc (53 kB)
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.

Diskuse