"Literární druh: Epika-próza
Literární žánr: dobrodružný epos
Časoprostor: literatura z Mezopotámie, městský stát Uruk, v době cca 4000 let př.n.l.
Kompozice:
- Chronologická
- báseň o 12 zpěvech
- Předchází prolog (úvod do děje)
- Narátor: er-forma
- Můžeme rozdělit na dvě části:
- - první zachycuje přátelství Gilgameše a Enkidua a oslavuje hrdinství
- druhé zachycuje Gilgamešovu snahu o nesmrtelnost.
Postavy:
Gilgameš: vládce města Ur, 2/3 bůh a 1/3 člověk. Na počátku líčen jako tyran (nutí pracovat poddané na hradbách)l. Iracionální způsob myšlení. Všeho znalý.
Enkidu: žije se zvířaty- proces poličtění, původně stvořen jako protivník Gilgameše, po procesu polidštění se stal nejlepším přítelem Gilgameše (vývoj). Racionální způsob myšlení
Ištar: Bohyně, pomstychtivá, zášť, pyšná
Aruru: Bohyně, z hlíny stvořila Enkidua

Děj: Gilgameš nechal postavit hradby okolo města Ur. Bohové sešlou Enkidua, aby zabil Gilgameše. Sny Gilgamešovi prozradí, že se seznámí s novým přítelem Enkiduou- Bojovali spolu, ale nakonec se spřátelili, jak sen prozradil. Společně se vydali porazit strašlivého bra Chumvavu, ačkoli se báli, byli odvážní a prokázali svou sílu. Prožili spoustu dobrodružství a nakonec obra zabili. Ištar se zamiluje do Gilgameše, ale on jí odmítá, kvůli jejím činům vůči mužům. Ištar v hněvu pošle na zem nebeského býka, kterého společně pokrevní bratři zabijí. Enkidu zemře. Gilgameš truchlí a uvědomuje si, že i on je smrtelný. Vydal se za Uta-napištem, aby získal nesmrtelnost. Pro nekonečný život Gilgameš musel sedm dnů zůstat bdělý. To se mu však nepovedlo. Další možností bylo nalézt rostlinu na dně moře. Gilgameš rostlinu našel, ale had mu jí ukradl a Gilgameš zůstal smrtelníkem.

Hlavní myšlenka: Člověk nemusí fyzicky žít na věky, aby si ho lidé pamatovali. Nesmrtelnost smrtelníků spočívá v jejich činech a rozhodnutí.

Téma:
- možnost člověka dosáhnout nesmrtelnosti
- Vztah přátelství
- Stálý boj s osudem"