Poradíme vám

Ctenarsky-denik.cz > Obsahy a rozbory děl > Erich Maria Remarque: Na západní frontě klid - autoři a obsahy známých literárních děl 10/10

Erich Maria Remarque: Na západní frontě klid - autoři a obsahy známých literárních děl 10/10


Kategorie: Evropská literatura od 20. století

Typ práce: Obsahy a rozbory děl

Další díla spisovatele: Erich Maria Remarque

Životopisy spisovatele: Erich Maria Remarque

Škola: nezadáno/škola není v seznamu

Charakteristika: Práce přináší základní informace o románu E. M. Remarqua Na západní frontě klid, především pak souhrn děje knihy. Vedle autorova životopisu podává směrové zařazení jeho tvorby a shrnuje obsah, myšlenky, jazyk a motivy románu Na západní frontě klid. Na výčet postav poté navazuje popis děje díla. Předchozí část série naleznete zde Anthony Burgess: Mechanický pomeranč - autoři a obsahy známých literárních děl 9/10.

Obsah

1.
Směrové zařazení tvorby E. M. Remarqua
2.
O autorovi
3.
Na západní frontě klid
3.1.
Charakteristika
3.2.
Postavy
3.3.
Děj

Úryvek

"ERICH MARIA REMARQUE Na západní frontě klid
Směrové zařazení
Remarquova díla řadíme do děl ztracené generace, což je skupina amerických spisovatelů v Evropě, jejichž vidění bylo ovlivněno zážitky z první světové války a pocitem kulturní vykořeněnosti. Základními tématy těchto děl bývá zklamání, skepse a rozklad společenských hodnot. Remarque sice nebyl Američan, ale jeho díla byla pro tuto skupinu natolik typická, že se k ní řadí. Jeho hrdinové dokonce sami často patří do ztracené generace, jak můžeme vidět například i v díle Na západní frontě klid.
Erich Maria Remarque
Erich Maria Remarque (1898 -1970) byl významný německý spisovatel reagující na první a postupně i druhou světovou válku. Ihned po dokončení střední školy v roce 1916 odešel do války, v roce 1918 byl zraněn a zbytek války prožil v lazaretu. Po návratu z války se nedokázal vrátit do normálního života, vystřídal řadu povolání, byl hudebníkem, malířem, učitelem, závodníkem a podobně. Ve 20. letech začal pracovat jako redaktor v německém sportovním časopise.
Hodně cestoval. V roce 1925 se oženil, ale toto manželství skončilo o 7 let později, kdy emigroval doŠvýcarska. V této době vydal již několik povídek, ale prosadit se mu podařilo až v roce 1929 vydáním románu Na západní frontě klid. Už rok na to bylo toto dílo zfilmováno a během tří let se prodalo zhruba 3 a půl milionú výtisků.
Ihned po nástupu nacismu v roce 1933 se dostal na seznam zakázaných autorů, byl zbaven německého občanství a prohlášen za zrádce, jeho knihy byly dokonce veřejně páleny. V roce 1939 emigroval do Ameriky. V roce 1958 se znovu oženil za bývalou manželku Charlieho Chaplina. Zemřel v 72 letech na srdeční chorobu. Do vlasti se nikdy nevrátil, za Němce se velmi styděl.
Mezi jeho další díla patří romány Tři kamarádi, Vítězný oblouk Černý obelisk nebo volné pokračování románu Na západní frontě klid Cesta zpátky.
Na západní frontě klid
Je to román z roku 1929 zachycující realitu války, život vojáků na frontě a jejich odtržení od civilního světa. Dílo je psáno ich-formou a objevují se v něm všechny složky jazyka. Popisuje rok života vojáka ve válce. V díle převládá popis reálně vystihující hrůzy války a také myšlenky hlavního hrdiny kombinované s rozhovory s jeho kolegy na téma nesmyslnosti války a tragický osud generace, která vstoupila z dětství rovnou do války.
postavy: Pavel Bäumer – hlavní hrdina a vypravěč, mladík pocházející z chudé rodiny Stanislav Katczinsky – nejstarší a nejzkušenější z hrdinů, asi čtyřicetiletý muž, Pavlův nejlepší přítel Albert Kropp – Pavlův spolužák a nynější kolega na frontě František Kemmerich – Pavlův spolužák a nynější kolega na frontě Müller, Leer, Tjaden – Pavlovi kolegové na frontě Himmelstoss – desátník, který kdysi velel a šikanoval skupinu, v níž byli všichni kamarádi
Děj nás zavádí do prostředí fronty ve Francii v druhé polovině první světové války. Pavel a jeho kamarádi se pod nátlakem svého učitele dobrovolně přihlásili do armády ještě dříve, než dokončili střední školu.
Příběh začíná, když jsou přátele v armádě už asi rok. Nejprve je rota v kasárnách a je klid. Pavel a jeho přátelé se zajímají jenom o to, aby měli dostatek jídla a cigaret. O válce vůbec nepřemýšlí. Poté je převelí do zákopu, kde se z veselých chlapců stanou vraždící stroje a autor detailně popisuje průběh boje. Kemmerich je v boji zraněn. Později, až jsou vojáci opět v kasárnách, se přátelé dozvídají, že mu amputovali nohu. Navštěvují ho a vidí, že umírá. Jeden z přátel, Müller, nehledí na kamarádovo utrpení a zajímá se jedině o to, co se po jeho smrti stane s jeho krásnými botami. Kemmerich nakonec skutečně umíře, což na přátelích nezanechá žádnou viditelnou stopu a Müller je rád, že má nové boty.
Později se přátelé dovídají, že na frontu přijede desátník Himmelstoss, jež je po celou dobu výcviku šikanoval. Samozřejmě se s ním dají do konfliktu. Tjaden a Kropp za to dostanou pár dní vězení, kde je přátelé navštěvují. Brzy opět odjíždějí bojovat na frontu a tentokrát tam setrvávají déle. Zůstávají mnoho dní v úkrytech s minimem jídla, někteří vojáci pozbývají zdravou mysl. V boji vojáci druhé bezcitně zabíjejí protivníky nejen puškami, ale i jinými předměty, lopatkami a podobně. Zabíjejí jednoho po druhém a nechávají za sebou řady mrtvých. Po několika týdnech jsou odvoláni zpátky do kasáren. Z roty o 150 vojácích zbylo po pár týdnech boje 32 mužů. I Himmelstoss zkrotl a sám nabízí Pavlovi a jeho přátelům příměří, ti zničeně přijímají. Chlapci se po pár dnech klidu seznamují s několika Francouzkami, jež bydlí v okolí kasáren. Stráví s nimi několik nocí, ačkoli si navzájem nerozumí ani slovo. Pavel se s nimi ale brzy loučí, jelikož dostává dvoutýdenní dovolenou.
Doma se setkává se svou rodinou a zjistí, že matka je už několik měsíců nemocná. Otec a někteří známí od Pavla vyzvídají, jaká je válka naživo, ale on jim nemůže vylíčit všechny ty hrůzy, tak jim poví jen pár anekdot a vojenských vtipů. Vůbec se doma necítí jako dřív, válka ho příliš změnila, cítí, že by se do svého starého života už nemohl vrátit. Po dovolené neodchází Pavel přímo zpět na frontu, ale nejdříve na cvičiště ve městě. V blízkosti je umístěn tábor se zajatými ruskými vojáky. Jejich prázdné žalostné výrazy ale místní vojáky vůbec nedojímají, ani Pavla ne. Občas jim dá cigaretu, ale už není schopen cítit soucit. Těsně před odjezdem na frontu se ještě dozvídá, že má matka rakovinu.
Zpátky na frontě se dovídá o návštěvě císaře. Po jeho vizitě rota opět odjíždí do boje, tentokrát na několik měsíců. Prusové už cítí svou porážku, ale bojují s plným nasazením. Pavel se při jednom průzkumu terénu v území nikoho dostane do malého kráteru po granátu, kde se kryje před střelami a několik dní z něj pro plnou palbu nemůže vylézt. Do kráteru spadne i francouzský voják. Pavel ho pobodá kudlou, pušku s sebou už totiž nemá. Celou noc ho poslouchá, jak chroptí a čeká, až umře. Ráno se mu ho zželí a chce ho zachránit, podle možností ho ošetří, ale voják nakonec přesto zemře. Pavel ze z výčitek téměř zhroutí, zapřísáhne se odčinit to jeho rodině, ale po návratu k přátelům na to brzy zapomene.
Po návratu z boje dostane skupina Pavla a jeho přátel za úkol hlídat proviantní sklad v jedné vyklizené vesnici. Tento úkol pro ně je nesmírně příjemný, pořádají hostiny, hrají karty a na válku úplně zapomenou. Po dvou týdnech je posílají zpátky, ale po cestě nepřátelé postřelí Kroppa. Pavel ho podpírá a dojdou až do polní nemocnice. Až zde si Pavel všimne, že je také zraněn. Oba se dostanou do nemocničního vlaku a jedou domů. Po cestě se ale Kroppovi přitíží a musí ho vyložit v katolické nemocnici po cestě. Pavel simuluje horší stav, aby mohl být s ním. V nemocnici vidí zraněné jednoho po druhém umírat. Oba mají ale docela štěstí. Pavel se uzdraví docela, Kroppovi amputují nohu, což těžce nese, ale také přežije.
Pavla po uzdravení posílají opět na frontu a do boje. Už ani nevnímá čas kolem sebe, vůči válce a umírání zcela otupěl. V létě 1918 umírá Katcza. Byl zrovna s Pavlem na cestě pro menáž, když ho postřelí. Pavel ho sice donese s vypětím sil až do polní nemocnice, když tam ale dojde, je už Katcza mrtev. Pavel je otupělý i k smrti svého nejlepšího přítele. Následující období je velmi klidný a vyrovnaný. Cítí se smířen s nicotností svého života.
Padne v říjnu 1918, když je situace na frontě natolik klidná, že se zpráva z velitelství omezí na větu „Na západní frontě byl klid.“"

Poznámka

Práce je ve formátu Acrobat Reader (*.pdf).

Vlastnosti

STÁHNOUT PRÁCI

Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x4f12f6b3379d8.zip (55 kB)
Nezabalený formát:
E_M_Remarque_Na_zapadni_fronte_klid.pdf (56 kB)
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.

Diskuse