"Dostojevskij Fjodor Michajlovič (1821 – 1881)

Ruský novelista, romanopisec, publicista a myslitel. Z existenčních důvodů poslán na vojenskou ženijní školu, rok po jejím ukončení nastoupil dráhu profesionálního literáta. Jako přívrženec sociálně utopických idejí odsouzen k nuceným pracím (1850 – 1854) a k trestu službou jako řadový vojín na Sibiři (1854 – 1859). Od 60. let výrazný představitel tzv. počveničestva, hlásajícího návrat k patriarchálním základům národního života jako záchraně před důsledky moderních civilizačních procesů. Spoluvydavatel listů Epocha a Vremja. Již v raných romantických prózách
Chudí lidé, Bílé noci a Nětočka Nězvanovová – rané dílo, kde Dostojevskij prokázal cit pro psychologické vypravěčství.
Zápisky z Mrtvého domu – dokumentární a autobiografická próza
Zločin a trest – jeden z jeho vrcholných románů. Jedná se o obžalobu individualismu jako zhoubného a zločinného příznaku člověka naší doby.
Idiot – v románu demonstroval krizové příznaky v psychologii současné společnosti, zhoubně poznamenávající lidské vztahy.
Běsi – prorocký románový společenský pamflet, zachycující soudobé hnutí anarchistických teroristů a obsahující také univerzální morální a existenciální problematiku. Románová epopej
Bratři Karamazovi – románová epopej,která dovršila jeho směřování k uměleckému vyjádření faustovského poznání složitě členěného světa; především na tento román navázala světová románová próza 20. stol."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ