"Frantz Kafka: Proces
Posmrtně vydaný román pražského německého spisovatele, jenž hluboce ovlivnil literaturu zejména po 2. světové válce.
Nedokončený román se skládá z 10 poměrně samostatných kapitol, jejichž pořadí není zcela jednoznačné. Josef K., prokurista banky v nejmenovaném městě (ale s jistými pražskými znaky), je v den svých 30. narozenin zatčen. Nikdo mu nesdělí důvod zatčení ani obvinění, které je zřejmě vážné, a které proti němu vznesl neznámý soud. Zatím je ponechán na svobodě a jen občas je předvolán k podrobnému vyšetřování, jež se koná na zaprášené půdě odlehlého činžáku, kde panuje křiklavý nepořádek. Josef K. zpočátku považuje obžalobu (jíž sám nezná) za nesmyslnou, cítí se nevinen a snaží se zlehčovat svůj případ. Později se snaží různými prostředky soudní řízení ovlivnit. Vyhledává pomoc advokáta, malíře, který má styky se soudem, i různých žen. Dozvídá se, že soud opírající se o široce rozvětvenou a neprůhlednou organizaci, neuznává hmatatelné důvody neviny, je vždy přesvědčen o vině obžalovaného a žádá doznání. Přitom se přizná. Při náhodné návštěvě v chrámu se Josef K. setkává s knězem, který mu vykládá příběh o člověku, který po celý život čekal před dveřmi zákona, aniž by vstoupil. Josef K. nikdy nespatří své soudce, ani neslyší rozsudek. V předvečer svých 31. narozenin ho dva muži odvádějí z bytu a v opuštěném lomu nad ním vykonají ortel ranou nožem do srdce. Umírá "jako pes". Proces je psán v er-formě. Události jsou však představovány z perspektivy hlavního hrdiny, prostředí i postavy jsou jen mlhavě charakterizovány. Otřesné situace jsou líčeny nevzrušeně, chladně registrujícím monotónním a věcným stylem, s banálními detaily. Josef K., který se domníval, že přehledně líčí svůj život, se náhle ocitá v postavení člověka osaměle a beznadějně bloudícího v labyrintu, v nemilosrdně se zužujícím kruhu."