"Zámek
Kafka Franz
Zeměměřič K. se na žádost zámku dostaví do vesnice k němu náležící; zde mu má být nabídnuto zaměstnání. K., který je vyčerpán po dlouhé cestě, vejde do místního hostince a jeho jediným přáním je rychle se ubytovat na noc. Vevnitř si najde teplé místo poblíž krbu, kde okamžitě usíná. Záhy je však necitlivě probuzen mužem, který po K. požaduje, aby ukázal své povolení pobývat v hostinci. Trochu rozmrzelý K. muži vysvětlí, že je zeměměřič, kterého si vyžádal zámek. Zatímco muž volá na zámek, shromáždí se kolem hlouček; lidé ze zámku tvrzení pana K. dosvědčují, a tak může K. zůstat přes noc.
Příštího dne ráno se K. vydává ohlásit se na zámek, ačkoliv jeho pomocníci, již mu byli slíbeni, nedorazili. K. se brodí zasněženými ulicemi směrem k zámku, zdá se mu však, že čím déle jde, tím vzdálenější zámek je. Unavený K. vchází do nedalekého stavení, aby si tam odpočinul a poptal se na směr, setkává se však jen s nevlídným, nevšímavým až absurdním chováním rodiny. Opouští tedy dům a na cestě se snaží zastavit dva muže přicházející směrem od zámku, ti však odmítnou s ním hovořit. Večer se K. nechává na saních dopravit zpět do hostince.
Ke svému překvapení se v hostinci střetává právě s oněma dvěma muži, od nichž se doví, že oni – Jeremiáš a Artur – budou jeho pomocníky. K. je předtím nikdy neviděl a není ani příliš nadšen jejich dětinským a nevhodným chováním, nakonec je však přece jen přijímá; oznamuje jim, že bude oběma říkat Artur, jelikož jsou od sebe k nerozeznání. K. doufá, že se mu s jejich pomocí podaří dostat se na zámek. Když je však požádá, aby mu opatřili saně a vyrazili s ním na zámek, pomocníci odmítnou.
K. telefonuje na zámek, ale v přístroji slyší pouze nesouvislý šepot v pozadí a vzápětí mu hlas v telefonu sdělí, že na zámek nesmí. Posel Barnabáš předává K. dopis od Klamma, úředníka ze zámku; v něm je K. žádán, aby se ohlásil starostovi města. Poté, co si v hostinci zajistí pokoj, vydává se K. na procházku s Barnabášem, poměrně vstřícným a bezúhonným mladíkem, jenž K. zavede k sobě domů, kde ho seznámí se svými sestrami, Olgou a Amálií.
K. vstoupí do Barnabášova stísněného domova, kde je svědkem nepříjemného výjevu, když spatřuje Barnabášovy choré rodiče; rozhodne se doprovodit Olgu, jež míří do nedalekého hostince pro pivo. V hostinci se dozví, že je mu dovoleno vstoupit pouze do výčepu, jelikož zbylá část je vyhrazena pro zaměstnance zámku.
Brzy se seznamuje s Frídou, dívkou čepující pivo; ta chce K. ochránit před stykem s Olgou, která má ve vesnici nevalnou pověst. K. je zmaten, když se Frída schovává pod pultem. Brzy zjistí, že Frída je Klammovou milenkou; dovídá se také, že Klamm je za nedalekými dveřmi a škvírou ve dveřích Klamma pozoruje, jak sedí u stolu s široce otevřenýma očima. Frída mu vysvětluje, že Klamm ve skutečnosti spí; dále vykládá, že jako Klammova milenka se musí dostavit vždy, kdykoliv si to Klamm přeje. K. doufá, že mu Frída svou známostí s Klammem pomůže získat povolení ke vstupu na zámek - rychle mu však dojde, že Frída nemá velký vliv. Dochází k milostné scéně „v loužičkách piva a všelijaké nečistotě“ za výčepem.
K. začíná uvažovat o sňatku s Frídou, neboť ta je přece jen jeho největší nadějí v přístupu na zámek. V intimní chvilce trávené s Frídou K. špehují jeho pomocníci, za což je K. bitím a nadávkami odežene. Frída se nastěhuje za K. do hostince, kde je ubytován.
K. navštíví starostu; zjistí, že ten je upoután na lůžko a doslova zavalen úředními lejstry. Dovídá se od něj, že zeměměřiče bylo vesnici třeba před několika lety, ale kvůli věčnému zmatku panujícím ve vztahu mezi zámkem a vesnicí nikdo neví, proč byl K. povolán až teď. K. starostovi ukazuje Klammův dopis, ale je mu vysvětleno, že dopis nemusí být tak důležitý, jak si K. původně myslel; starosta též opakuje, že příjezd K. je pouze odrazem panujícího nedorozumění. K. se nicméně rozhodne zůstat ve vesnici se svou nastávající ženou, najít si práci a stát se řádným obyvatelem vesnice.
Když se K. vrátí do hostince, zjistí, že Frída jejich pokoj zútulnila; navíc mu je učitelem nabídnuta práce školníka. K. zaměstnání přijme a přestěhuje se s Frídou a dvěma pomocníky do školy. Později je však přistihne, jak s Frídou „dovádějí“. Působí mu také problémy s učiteli, a tak je K. nadobro propustí.
Poté, co dokončil svou práci, vydal se K. bez oznámení k Barnabášovi; chce zjistit, zda náhodou neobdržel vzkaz ze zámku. Barnabáš sice není doma, ale K. zapřede rozhovor s Olgou, která mu vysvětluje, že její rodina patří ve vesnici k vyvržencům. Její sestra Amélie totiž odmítla dvoření jednoho ze zámeckých úředníků (roztrhala dopis od něj); poté se k její rodině celá vesnice obrátila zády. K. je tak zabrán do Olžina vyprávění, že si nevšimne, jak čas pokročil. Spatří však, že je špehuje Jeremiáš, jeden z jeho bývalých pomocníků.
Vyklouzne zadním východem, kde se však přece jen s Jeremiášem střetává; ten mu mrzutě vysvětlí, že ho sem vyslala Frída. Vychází najevo, že se vrátila zpět do hostince a K. už nechce nikdy vidět. Barnabáš náhle přichází se zprávou, že vysoce postavený úředník ze zámku čeká na K. právě v hostinci. K. tam tedy pospíchá, zjistí však, že úředník už mezitím odešel spát.
Zatímco na něj čeká na chodbě, všimne si Frídy, jak proklouzne kolem – rozběhne se tedy za ní, aby jí vysvětlil svou noční nepřítomnost a požádal ji o odpuštění. Když se mu ji už téměř podaří svým naléháním obměkčit, přichází Jeremiáš a přesvědčí ji, aby s ním šla k němu do pokoje. K. je jasné, že ho Frída opustila navždy.
Vrátí se, aby vyhledal dveře zámeckého úředníka, jenž pro něj dříve poslal; omylem však vstoupí do pokoje jiného úředníka, který mu poradí, že není třeba na vyřešení jeho případu čekat – stačí se vnutit do péče úředníka jiného, který nebude moci odmítnout. K. však v průběhu úředníkova monologu únavou usíná a propásne tak tuto pro něj životně důležitou informaci. Pozdě k ránu úředník pokoj opouští.
K. narazí na chodbě na Erlangera, úředníka, za nímž měl původně namířeno – ten se zrovna chystá přikázat Frídě, aby se urychleně vrátila na místo výčepní a nepopudila tak svou dlouhou nepřítomností Klamma. Erlanger odchází a K. je přítomen zvláštní podívané: probouzení úředníků a ranní chaos při rozdělování spisů. Na přání rozmrzelých úředníků kvapně přichází hostinský a odvádí K. do výčepu. Vysvětluje mu, že úředníci nemohli vycházet z pokojů za přítomnosti K. a ztratili tím velkou část dne, z čehož plynulo i jejich rozčilení.
Ráno se K. probudí ve výčepu a rozmlouvá s Pepinou, jež před K. všelijak pomlouvá Frídu, která K. údajně ovládá svými intrikami a vychytralostí - K. samozřejmě oponuje. Přijímá však Pepininu nabídku, aby se ubytoval v jejím pokoji, který sdílí ještě se dvěma pokojskými. Text románu končí situací, kdy je K. přinucen hostinskou, aby s ní odešel zhlédnout její šatník, o němž měl předchozího dne večer podle hostinské nevhodné poznámky.
(Text románu zde končí, na základě údajů sdělených přátelům lze pouze konstatovat, že Kafka v hlavě nosil alespoň hrubý nástin zbývající části románu, v němž K. dále usiluje o to, aby ve městě získal řádnou práci a dostal též povolení ke vstupu na zámek. Na smrtelné posteli je pak K. po telefonu sděleno, že mu zámek uděluje právo ve vesnici se usadit.)"

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ