"1984
Orwell George
Už sám název románu George Orwella 1984 je velmi symbolický. Autor své dílo totiž psal v roce 1948, kdy se svět rozdělil na dvě části - země s totalitním režimem a země s demokratickými principy. V románu je promítnuta Orwellova vyhraněná vize na vývoj světa v příštích několika desítkách let. Svět je podle této fikce v roce 1984 rozdělen pouze na tři supervelmoce - Oceánii, Eastasii a Eurasii. Celý děj se odehrává v Londýně, který je hlavním městem Územní oblasti jedna, třetí nejlidnatější provincie Oceánie.
…Snažil se vydolovat nějakou vzpomínku z dětství, která by mu řekla , zda Londýn býval vždycky takový. Byla tu odjakživa tahle vyhlídka na rozpadající se domy z devatenáctého století, podepřené z boku dřevěnými trámy, s okny zatlučenými překližkou a střechami z rezavého plechu, těmi vetchými zahradními zdmi bortícími se na všech stranách?… Veškerou vládu má v Oceánii v rukou Strana, vedená Velkým bratrem a operující třemi základními hesly: VÁLKA JE MÍR, SVOBODA JE OTROCTVÍ a NEVĚDOMOST JE SÍLA. I Obyvatelstvo má své jasné rozdělení na členy strany a proléty. Proléti jsou dělníci obývající staré části Londýna a jsou považováni za něco méněcenného. Člověkem je pouze člen strany. Ani strana však není jednotná. Elitu a vládnoucí sekci tvoří tzv. Vnitřní strana, která má k dispozici řadu výhod a veškerý luxus. Zbytek tvoří řadoví straníci, kteří kromě svého "svobodného" statutu a ubytování v "novém" panelovém sídlišti žádná zvláštní privilegia nemají.
Celý státní aparát Oceánie je rozdělen na čtyři Ministerstva. Ministerstvo pravdy, které spravuje informace, zábavu, školství a umění. Ministerstvo míru, do jehož kompetence spadají otázky týkající se války. Ministerstvo lásky, které má na starosti právo a pořádek občanů. A konečně Ministerstvo Hojnosti, které je odpovědné za veškeré hospodářské záležitosti. Oceánie má dokonce svůj oficiální úřední jazyk - Newspeak, založený na principech jednoduchosti a přesných definic reality, i zde se snahou o maximalní zastření lidské individuality vyjadřování.
V tomto kolektivním a řízeném prostředí žije hlavní postava, čtyřicetiletý Winston Smith, řadový člen strany. Winston pracuje na Ministerstvu pravdy v Oddělení záznamů. Jeho úkolem je v Newspeaku upravovat realitu podle aktuálních potřeb Strany, a to nejen v přítomnosti, ale i v minulosti. Tyto neustále měnící se podklady využívá Strana k propagandě a k procesům s nepohodlnými lidmi. Winstnovi připadá, že si jako jediný uvědomuje tyto manipulace s informacemi a lidmi.
… pro přizpůsobování minulosti je daleko důležitější potřeba zabezpečit neomylnost Strany. Nejde jen o to, že projevy, statistiky a záznamy všeho druhu se musí neustále uvádět do souladu se skutečností, aby se ukázalo, že předpovědi Strany byly ve všech případech správné. Jde také o to, že se nikdy nemůže připustit, že došlo ke změně v doktríně anebo v politickém zaměření. Změnit své mínění anebo dokonce konání totiž znamená přiznat slabost. Jestliže například Eurasie nebo Eastasie (může to být kterákoli z nich) je dnes nepřítel, musela být nepřítel vždycky. Pokud fakta tvrdí něco jiného, je třeba je změnit. Tak se historie neustále přepisuje. Toto dennodenní falšování minulosti, které provádí Ministerstvo pravdy, je pro stabilitu režimu právě tak nezbytné jako represe a špiclování, které provádí Ministerstvo lásky…
Všechny informace jsou neustále oznamovány a dokola opakovány všudypřítomnými obrazovkami, sloužící zároveň i jako kamery Ideopolici. Díky této neustálé kontrole lidé dávno ztratili své soukromí, vlastní identitu či pocit rodinné sounáležitosti.
Díky svým matným vzpomínkám z raného dětství si Winston připadá osamocen, tajně neuznává Velkého bratra a sám sebe považuje za ideozločince. Musí se velmi přemáhat při povinných manifestacích a předepsaných projevech nenávisti proti válečnému nepříteli i všem vnitřním nepřátelům Strany. Jeho jediným větším smyslem se stanou ručně psané poznámky do starožitného, ilegálně získaného památníku.
Život mu změní až seznámení s Julií, mladou ženou z jiného oddělení Ministerstva pravdy. Při komplikovaně utajovaných schůzkách (jediného správného životního partnera určuje pouze Strana) navážou milostný poměr. Oba dva si uvědomují, že spojili svoje osudy a jejich ideozločin skončí v konečném důsledku jistou smrtí.
Během nepravidelných společných chvil se shodnou na společné nenávisti především vůči členům Vnitřní strany. V dalších postojích se však poněkud liší. Julie upřednostňuje dokonalou přetvářku a taktiku úplného splynutí s davem, Winston se oproti tomu nevzdává myšlenek na jakoukoliv možnost aktivního odporu. Tou by mohla být činnost v ilegálním Bratrstvu, řízeném odpadlíkem Goldsteinem a jeho učením sepsaném v Knize. Přes údajného agenta Bratrstva ve Vnitřní straně O'Briena se Winstnovi Knihu opravdu podaří získat a přečíst. Pak děj nabyde rychlý spád. Zjišťujeme, že vše bylo pouze programovou pastí Ideopolicie. Následuje naturalistické popisování trestu a nápravy obou provinilců v prostorách Ministerstva lásky. Winston a Julie se navzájem zradí. Winston díky nápravnému procesu (fyzickému i psychickému mučení) opravdu začne milovat Velkého Bratra, aby byl po krátce nabyté "svobodě" definitivně zlikvidován, vymazán, vlastně nikdy nebyl…
Román 1984 spojuje prvky společenského románu a sci-fi v zobrazení totalitní diktatury. Podařilo se mu zachytit základní rysy těchto režimů, ale světový ohlas získal především jako kritika stalinismu."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ