"Hans Christian Anderson: Sněhová královna
Babička vyprávěla dětem pohádku o zlém zrcadlu a o střípkách zla. Než šli děti - Gerda a Káj - spát, uviděl Káj za oknem nějakou paní. Gerda ji však neviděla. V noci Káj volal, ať se mu ukáže ten, kdo má v oku střípek ze zlého zrcadla. Později šli Káj a Gerda na sjezdovku, kde Kájovi vletěl do oka střípek ze zlého zrcadla. Hned na to si pro Káje přišla paní, kterou viděl za oknem. Káj s ní odjel. Gerda z toho byla nešťastná a šla Káje hledat. Gerda cestou potkala ženu, která na ní byla velmi milá. Měla však od Sněhové královny za úkol Gerdu zastavit. Pokusila se Gerdu přimět hřebenem zapomnění, aby na Káje zapomněla a zůstala u ní. Gerda ale nezapomněla a pokračovala v cestě. Podruhé se ji pokusil zastavit muž s jablky. Chtěl po Gerdě, aby mu pomohla očesat jablka. Gerda je očesala, ale pokračovala dál. Dále Sněhová královna poslala medvěda a šaška, aby Gerdu zastavili. Šašek s medvědem řekli Gerdě, že je Káj ve zlatém zámku. Gerda se tam tedy vydala. Když tam přišla, tak se tam prý konala svatba Káje a princezny. Gerda poznala, že svatba je falešná a vydala se na místo, kde byl doopravdy Káj. Naštěstí ho stačila najít do konce sedmého dne, a tak ho vysvobodila. Sněhová královna proto odešla, byla poražena. Najednou se Káj a Gerda ocitli doma. Zjistili, že babička o tom všem vůbec nevěděla. Byl to snad jen sen?"