"Joseph Heller pocházel z Brooklynu v New Yorku, kde se narodil v roce 1924. Jeho rodiče byli židovští přistěhovalci z Ruska. Dětství a mládí prožil na Coney Islandu, což bylo v té době proslulé zábavní centrum. Poté se usadil na Manhattanu, kde si našel práci. V průběhu druhé světové války sloužil u amerického bombardovacího letectva na Korsice.
Po demobilizaci se oženil a díky státní podpoře mohl studovat na New York University. Od roku 1948 pak na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, ale o rok později odjel studovat na kratší dobu do Anglie na univerzitu v Oxfordu. Když dostudoval, tak pracoval v několika reklamních agenturách a působil jako učitel angličtiny. Občas také krátkodobě přednášel na různých vysokých školách. Věnoval se také psaní, ale až celosvětový úspěch Hlavy XXII mu umožnil, aby se svému zájmu věnoval naplno. V roce 1975 se stal mimořádným profesorem literatury.
Těžké neurologické onemocnění, které ho postihlo v roce 1982, ho upoutalo nejdřív na několik týdnů na nemocniční lůžko a později i na invalidní vozík. V roce 1997 se uskutečnila jeho první a zároveň také poslední návštěva Prahy. Joseph Keller zemřel v roce 1999, v šestasedmdesáti letech, na srdeční infarkt.
Keller posunul literaturu s tématem druhé světové války do trochu jiné roviny. Řekla bych, že se jí snaží tak trochu zesměšnit a ukázat její absurditu. Projevuje také smysl pro černý humor a ironii.
Hlava XXII je Kellerův asi nejznámější a nejlepší román. Při jeho psaní se inspiroval vlastními zážitky ze druhé světové války. Děj se odehrává na ostrově Pianosa, kde měla základnu 256. letecká eskadra americké armády. Tento ostrov leží ve Středozemním u pobřeží Itálie. Autor v díle napadá nesmyslné a absurdní rozkazy nadřízených. Ukazuje hlavně na to, že běžní vojáci, v tomto případě piloti, jsou nesmyslně vysíláni do předem prohraných bojů. Další věcí, na kterou ukazuje je to, že nezáleží na tom, jestli dopadne bomba na správný cíl, ale na tom, zda se z té akce pořídí kvalitní fotografie.
Název knihy Hlava XXII je vlastně vojenský paragraf. Ten říká, že voják může požádat o propuštění z armády, pokud je blázen. Zároveň ale také říká, že pokud si uvědomuje, že je blázen, tak bláznem být nemůže. Mimo jiné také říká, že letecké povinnosti může být zbaven ten, kdo je uznán za psychicky narušeného a zároveň požádá o uvolnění. Logicky jsem tedy předpokládala, že o uvolnění požádá. A taky, že Yossarian, hlavní postava, o které se ještě zmíním, nezklamal a požádal. Tato žádost svědčí o jeho psychice. Právě tohle román staví do absurdní roviny. Od této chvíle se stal výraz Hlava XXII, jako označení takové situace, součástí běžného jazyka."