Poradíme vám

Ctenarsky-denik.cz > Obsahy a rozbory děl > Henry James: Utažení šroubu

Henry James: Utažení šroubu



Kategorie: Americká literatura do 20. století

Typ práce: Obsahy a rozbory děl

Další díla spisovatele: Henry James

Škola: Gymnázium, Jevíčko, A. K. Vitáka 452, Jevíčko

Charakteristika: Zápis do čtenářského deníku popisuje děj příběhu Henryho Jamese Utažení šroubu a blíže se věnuje i jeho postavám a jejich úlohám. Práci uzavírá vlastní hodnocení upozorňující zejména na aspekty díla, které ho činí nesrozumitelným.

Obsah

1.
Obsah díla
2.
Hlavní postava
3.
Vlastní názor

Úryvek

"I. Obsah díla:
Děj začíná ve chvíli, kdy na venkovské sídlo v Bly přijíždí začátkem léta guvernantka, aby vychovávala dvě děti, Floru a Milese, jejich matka i otec zemřeli a o něž se z povzdálí stará jejich strýc.
Guvernantka se skamarádní s paní Groseovou, služebnou a užívá si života v Bly, protože děti jsou klidné a moc hodné, takže je její práce vlastně potěšením. Ale tato dokonalost nepanuje příliš dlouho: „Bylo to jednou v podvečer, uprostřed mé hodinky; děti byly uloženy a já si vyšla na svou procházku. Nijak se nezpěčuji přiznat, že jednou z myšlenek, které mi při ní tanuly na mysli, byla představa, jak by bylo kouzelné, stejně jako v nějakém kouzelném příběhu, kdybych někoho potkala. V ohybu cestičky by se někdo zjevil, zůstal by stát a jen na mne s úsměvem a laskavostí hleděl. Nežádala jsem nic ví – chtěla jsem jen, aby věděl; a jediný způsob, jak bych já mohla bezpečně vědět, že on to ví, by bylo prostě ho uvidět, a uvidět také ten laskavý výraz prosvětlující jeho hezkou tvář. A tvář se taky jednou přede mnou objevila – ano, byla to něčí tvář -, když jsem při té první příležitosti na sklonku dlouhého červnového večera vyšla z ozářených parkových prostor a postavila se na místě, odkud je výhled na dům. Co na mne ihned zapůsobilo nejvíce- a s šokem, jakým na mne účinkovala málokterá vize – bylo vědomí, že má fantazie se v okamžiku proměnila ve skutečnost.“
Guvernantka zjistila, že to byla postava bývalého komorníka mladého pána Milese, Peter Quint, který zemřel, když šel večer z hospody v podnapilém stavu, uklouzl na náledí, rozbil si hlavu a vykrvácel. To zjistí ale až mnohem později, protože se o svém zjevení stydí vůbec někomu říct, přičemž paní Groseová o tom ví víc, než by se zdálo.
Nedlouho po této příhodě sedí guvernantka s Florou na břehu jezera, když spatří další postavu, tentokrát však naprosto odlišnou. Snaží se nedat nic najevo, aby nerozrušila malou Floru, ale konečně se svěří paní Groseové. Ta jí prozradí, že to byla slečna Jesselová, která sloužila v Bly jako guvernantka ještě před ní.
Guvernantka se snaží děti uchránit před přízraky, ale zjišťuje, že samy děti jsou duchy zesnulých ovládány. Musí také řešit problém s vyloučením Milese ze školy a přitom nesmí napsat žádný dopis jejich strýčkovi, který guvernantce při přijímacím pohovoru zakázal cokoliv mu psát, i kdyby to bylo sebenutnější. Krásný sen se tak mění v děsivou skutečnost. „Propukla jsem v pláč. ‚Já to nedokážu!‘ vzlykala jsem zoufale; ‚vždyť je nezachráním ani neochráním! Je to daleko horší, než se mi mohlo zdát. Jsou ztraceni.‘“
Guvernantka začne děti sledovat a paní Groseová jí pomáhá v pátrání tím, že spolu hovoří o minulosti, kdy v Bly sloužila slečna Jesselová i Peter Quint. Protože spí s Florou v jednom pokoji, brzy zjistí, že i Flora vidí přízraky, ba co víc, kryje jejich přítomnost. Jednou večer se guvernantka vzbudí a zjistí, že Flora není ve své posteli, ale že stojí u okna a dívá se ven. Opatrně, aby ji nevyrušila, vyjde z pokoje a spěchá do pokoje, odkud by měla nejlepší výhled, co se venku vlastně děje. „Když jsem se takto přesunula, naprosto bezhlučně jsem odkryla okenní tabulku, přitiskla k ní tvář, a jelikož venku byla daleko menší tma než vevnitř, byla jsem s to zjistit, že jsem volila správný směr. Pak jsem uviděla ještě něco. Díky měsíci byla noc výjimečně průzračná, a tak jsem také spatřila na trávníku postavu, již vzdálenost zmenšovala a která tam stála bez pohnutí jako fascinovaná a hleděla vzhůru do místa, kde jsem se objevila já – hleděla takříkajíc nikoli přímo na mne, jako spíš na něco, co bylo zřejmě nade mnou. Nade mnou byla jasně další postava – a postava byla na věži; ale na trávníku jsem vůbec neviděla postavu, kterou jsem tu čekala a které jsem v důvěře chtěla jít vstříc. Ta postava na trávníku – udělalo se mi nevolno, když jsem to zjistila – byl sám nebohý malý Miles.“"

Poznámka



PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ

Vlastnosti

STÁHNOUT PRÁCI

Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x50d38dd3e2002.zip (13 kB)
Nezabalený formát:
H_James_Utazeni_sroubu.doc (46 kB)
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.

Diskuse