"Městečko na dlani Rukopáň je svou zajímavou polohou v krajině podobné dlani pravé ruky. Leží údajně kdesi uprostřed středočeské krajiny a obývají ho svérázní sedláci, dřevaři, řemeslníci, havíři, vinaři, ochmelkové a bláznové, zkrátka v něm žijí rozlišní lidé, ostatně jako v každém městě. Co je však pro něj charakteristické – bohatá a výrazově plná čeština, fantazie a humor. Ve skutečnosti městečko představuje Drdovu rodnou Příbram.

Ústřední postavou je starosta František Buzek, který vyniká svojí komičností v jednání, rozkazech a vlastní slabosti odolat síle přitažlivosti alkoholických nápojů. Červené rukapáňské víno mu zachutnalo natolik, že se mu v jeho časté opilosti zjevuje anděl a Buzek mu vypisuje úřednický dopis, ve kterém se zavazuje, že si denně nedovolí vypít více jak tři sklenky.
Havíř Matěj Řezáč je ve škole zavalen společně s radou Zimmerheirem. Oba spojuje především silná pytlácká vášeň, oblíbený les a flinta. Matěji se podaří po strastiplných chvílích odpálit zával a vynést radu, který má zlomenou nohu, starou dušnickou štolou ven.
K městečku patří charakteristická postava komického blázna - Jana Mrvíka ( Janek Pudeš ), bývalý pracovitý havíř, kterého jeho vlastní žena připravila o rozum. Ten při jednom ze svých četných záchvatů rozhoupe zvony na kostelní věži a při pádu z ní nalezne smrt.
Václav Trantinec, syn bohatého sedláka, miluje krásnou Aničku, dceru chudého voraře. Marně žádá u faráře Volmana ohlášky, ten jej odmítá uvést ve svátost manželskou bez svolení a požehnání otce a pantáty. Jak už to bývá v takových situacích zvykem, bohatý sedlák svému synu takovou lásku nepřeje a rozchází se s ním ve zlém. Společně si oba zamilovaní, Václav s Annou, vytáhnou na pouti předpověď své budoucnosti, na které stojí : „Pospíchej s veselkou, ať ji k5tiny nepředběhnou.“ Předpověď se pomalu naplňuje, a tak navzdory předsudkům a přáním jejich rodičů se svatba přeci jen koná.
Krom toho všeho je život v městečku na dlani velice poklidný. Probíhá v letech před první světovou válkou a všichni tu přijímají nemoc i smrt jako něco přirozeného, neboť jejich osudy jsou řízeny Pánem Bohem, který to přeci s nimi nemůže myslet zle. I pro starostu Buzka poslal anděla, neboť už vypil všechno, co měl na světě vyměřeno. Ve chvíli své smrti však tento starosta nezapomene na blaho své obce a jmenuje starostou spolehlivého otce nešťastného Václava Trantince pod podmínkou, že se se synem usmíří."