"Autor:Jaroslav Hašek
Nakladatelství: Knižní klub
Jazykové zpracování:Humoristický román, satiricky pojednává o situaci v rozpadajícím se Rakousku-Uhersku. Autor používá hovorovou, nářečí, občas se objeví i vulgarismus nebo německý výraz. Střídají se zde Švejkovy rozhovory s vyprávěním. Často jsou používány vojenské výrazy.

Děj:Atentátem na Františka Ferdinanda d‘Este začíná první světová válka. Když se o tomto dozví i Švejk, neváhá a v hostinci U kalicha projeví svůj názor na celou věc. Bohužel si po celou dobu povídal s tajným policistou, proto je i s hostinským zatknut pro velezradu.
Švejk je po výslechu na policii poslán k soudním lékařům, kvůli svému chování. Lékaři se shodnou na názoru, že by měl být poslán do bláince. V ústavu se mu velice líbí, před propouštěním Švejk udělá protest proti propouštění před obědem, kvůli tomuto incidentu je poslán opět do vězení.
Za nedlouho po jeho propuštění je vyhlášena mobilizace, Švejk neváhá a i když má silné revma, požádá svou hospodyni, aby jej odvezla na vozíku. Při lékařské kontrole, jenž musí podstoupit je prohlášen za simulanta a poslán do vojenské nemocnice. Jediná léčba, která je zde uplatňována je založena na dietě, vyplachování žaludku, krystýru, zábalů do mokrých prostěradel a podávání aspirinu a chininu. Po zotavení je Švejk poslán na garnizón, kde vězni chodí do kostela na kázání polního kurátora Katze. Během mši si jej kurátor vyhlídne a určí ho svým sluhou. Katz se často opíjí a hraje karty, proto je často bez peněz. Jednoho dne, když už nemá za co hrát, dá do hry i Švejka, kterého vzápětí prohraje.
Nyní se Švejk stává sluhou nadporučíka Lukáše. Švejk nadporučíka zbaví některých problému, proto si jej nadpor. Lukáš oblíbí.

Charakteristika postav:
Švejk: Velmi společenský, otevřený člověk, který má na vše svůj názor a nebojí se jej
vyjádřit. Často vypráví dlouhé příběhy. Podle některých není rozumově v pořádku,
podle jiných je jen vychytralý.

Feldkurát Katz:Kněz v armádě, rád se opíjel a hrál karty. Švejka si všimne při kázání a
vybere si jej za sluhu, ale nakonec jej prohraje v kartách, když nemám už peníze.

Nadporučík Lukáš:Voják, který má slabost pro ženy. Má rád Švejka, kterého vyhrál
v kartách. Zásadový, chytrý a vzdělaný.

Citát: "Poslušně hlásím," ozval se dobrácký hlas Švejkův, "že jsem zde v garnizónu jako nalezenec:"
"Jak to myslíte?"
"Poslušně hlásím, že to mohu vysvětlit náramné jednoduchým způsobem. U nás v ulici je uhlíř a ten měl úplné nevinnýhodvouletýho chlapečka a ten jednou se dostal pěšky z Vinohrad až do Libně, kde ho strážník našel sedět na chodníku. Tak toho chlapečka odved na komisařství a zavřeli je tam, to dvouletý dítě. Byl, jak vidíte, ten chlapeček úplné nevinnej, a přece byl zavřenej. A kdyby byl uměl
mluvit a někdo se ho ptal, proč tam sedí, tak by taky nevěděl. A se mnou je něco podobnýho. Já jsem taky nalezenec:"



Hlavní myšlenka: Autor chce zobrazit, řekla bych i zesměšnit život za války, její nesmyslnost a rakouskou monarchii. V kontrastu s nesmyslností války ukazuje zdravý selský rozum.

Vlastní názor:Jelikož jsem už několikrát viděla filmovou verzi Švejka a nijak mě nenadchla, neočekávala jsem do knížky, že by tomu mohlo být jinak. Knížka se nečetla špatně, byly v ní často humorné pasáže a jazyk byl srozumitelný, ale mě neoslovila."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ