"Neviditelný
Havlíček Jaroslav
Inženýr chemie Petr Švajcar prošel tvrdou školou života, než se domohl nynějšího postavení. Oženil se se Soňou Hajnovou, jedinou dcerou zámožného majitele továrny na mýdlo. Hajn je vdovec, v domácnosti vládla jeho stará, panovačná teta Karolína. V domě bydlí ještě továrníkův bratr, šílený Sonin strýc Cyril. Pomátl se na duchu v době, kdy dokončoval vysokoškolská studia chemie a kdy začal věřit, že vynalezl zázračný prostředek, díky němuž se může stát neviditelným. Všichni členové domácnosti musí předstírat, že Cyrila nevidí, aby nezuřil; říkají mu Neviditelný. Z ostatních osob se činně účastní románového děje mladá, hezká a veselá Katy (Sonina přítelkyně, společnice a služka).
Mladí manželé Petr a Soňa obývají první poschodí továrníkovy vily. Až do Soniny svatby chování Neviditelného nedávalo příčiny k vážnějším stížnostem. Ale brzy po svatbě počal Neviditelný obtěžovat Soňu natolik, že se musela před ním ve svém bytě zamykat. Jednou se mu však podařilo překvapit ji. Soňa úlekem vykřikla, omdlela a od té doby si s chorobnou umíněností vzala do hlavy, že dítě, které očekávala, bude Neviditelného, ačkoliv to nebylo možné. Soňa se začla Petrovi odcizovat, v myšlenkách se úplně oddala Neviditelnému, o němž mluvila jako o svém milenci. Tvrdila, že jí navštěvuje, ačkoliv byl tou dobou již v ústavě pro choromyslné. To se již u ní počalo projevovat dědičné rodové zatížení. Když se Soni narodil Petrův synek, její šílenství už bylo nevyléčitelné. Musela být střežena, aby neublížila dítěti, které jí nakonec přece jen bylo odňato. Mateřsky se ho ujala Katy, která se stala Petrovou milenkou.
Starý pan Hajn se plně věnuje hlídání Soni, která se ve své pomatenosti často dopouštěla výstředních činů. Kvůli tomu ovšem zanedbává továrnu, jejímž neomezeným pánem se nyní stal Petr. Přivedl ji k velkému rozkvětu jak svou odbornou zdatností, tak svým tvrdým, nesmlouvavým jednáním, lačnícím po moci a úspěchu. Život v Hajnově vile se stal všem trýzní. Soňa spáchala sebevraždu, hoch onemocněl zánětem mozkových blan, po němž zůstal navždy blbý. Tragédii nepodařeného Petrova manželství korunovala závěť starého pana Hajny. Odkázal veškerý svůj majetek vnukovi; chlapcův otec se stal pouze opatrovníkem synova jmění, které mu nezkrácené musí odevzdat v den jeho zletilost. To prakticky znamenalo, že se Petr nikdy nesmí oženit, leč že by ode všeho utekl bez haléře. Kdyby byl Petrův synek zdráv, byl by otec rád pracoval pro něho. Ale syn byl idiot, který nikdy nedosáhne zákonité oprávněnosti, aby směl volně nakládat se svým jměním. Tak se Petr stal galejníkem na vlastní lodi."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ