“Jednota bratrská vyšla z myšlenek Petra Chelčického, byla založena v r. 1457 v obci Kunvald u Vamberka (panství Jiřího z Poděbrad). Z počátku odmítali vzdělání a účast na společenském životě, ale v 16. a 17. století se dostala kulturní činnost do popředí jejich zájmu. První biskup byl Jan Blahoslav a posledním Jan Ámos Komenský

Humanismus v českých zemích:
- má 2 směry: a) latinský – Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic
Jan Kampánus Vodňanský (byl rektorem Karlovy univerzity)
b) národní = český – Daniel Adam z Veleslavína
Viktorín Kornel ze Všehrd
- národní humanisté kritizovali nedostatky humanismu latinského, především nedostatek lásky k českému jazyku, málo vlastenectví a málo soudobé tematiky. K rozšíření literatury přispěl vynález knihtisku Jana Guttenberga.
Přehled literatury:
1. právnická – vynikajícím právníkem byl Viktorín Kornel ze Všehrd, který jako právník
napsal Knihy devatery a v něm srovnává římské právo s českým a zdůrazňuje
demokratičnost našeho práva. Je také tvůrcem programu národního
humanismu, zdůrazňuje nutnost psát česky, chce češtinu vypracovat na úroveň
klasické latiny a zdůrazňuje překladatelskou práci
2. historická – Václav Hájek z Libočan – Kronika česká – byla důležitým dílem v době
pobělohorské, nebyla zakázána a stala se tehdy jediným zdrojem o vědění a
dějinách české země
3. péče o český jazyk – Jan Blahoslav – spis Gramatika česká – v tomto spisu zdůrazňuje
slohovou správnost, odmítá cizí slova, hovorový jazyk a nářečí
- přeložil Nový zákon, který se stal součástí Kralické bible a byl psán
tak dokonalým jazykem, že se ho používalo jako jazyka spisovného
až do konce 19. století
- Filipika proti misomusům (filipika = obranná řeč; misomusové =
nepřátelé vzdělání) – obhajuje nutnost vzdělání a říká, že lidé
nevzdělaní se nemohou bránit"