„Kniha je rozdělena na 5 hlavních kapitol. Začíná AINULINDALË (hudbou Ainur). Ainur byli Svatí, které stvořil Eru (Ilúvatar). Ten jim vyjevil téma a chtěl, aby spolu hráli Velkou hudbu. V tého hudbě byl započat svět a mnozí z nich potom sestoupili do Světa a pracovali v končinách Eä (svět, co jest) a vytvořili království Arda.
Druhá kapitola VALAQUENTA (Zpráva o Valar) popisuje jednotlivé Ainur, kteří po sestoupení na Zem byli nazvání Valar, nebo také Bohy. Pánů Valar je 7 a Valier, valarských královen také. S nimi přišli i Maiar, jejich služebnící a pomocníci.
Třetí a nejrozsáheljší kapitola QUENTA SILMARILLION (Historie Silmarilů) popisuje svět od počátku dnů Ardy, která byla zničena Melkorem a tak si Valar zbudovali svou říši v kraji zvaném Valinor, kde kvetly dva Valinorské stromy, které dávaly světlo. A mezitím co tam Valar pracovali, procitly první Ilúvatarovi děti - Elfové. Vypráví se o pozvání Elfů do Valinoru, o jejich šťastném bytí a o zajetí Melkora. Nejzručnější z elfů byli Noldor a z nich Fëanor, který zhotovil Silmarily, klenoty, v kterých bylo uzavřeno světlo Valinorských stromů. Tehdy byl Melkor propuštěn, později z Valinoru uprchl a pomocí pavoučice Ungoliant zničil světlo stromů a ukradl Silmarily. Tu se Fëanor a jeho lid zapřísáhli, že kameny dostanou zpět a porazí Melkora.Tak začala válka o znovudobytí Silmarilů. A když vystoupilo na oblohu slunce, procitly Druhorození - Lidé. Ti bojovali většinou po boku elfů. Přesto byli lidé a elfové poraženi a na prosbu Ëarendila Valar do války zasáhli a Zlo porazili.
Další dvě kapitoly nemají se Silmarily nic společného. AKALLABETH (Pád Númenoru) vypráví o tom, jak se Valar odvděčili lidem, kteří bojovali proti Zlu a vyzdvihli jim na západě ostrov Númenorë. Númenorejci se dožívali dlouhého věku a žili blaženě až do doby, kdy vstoupili do války se Sauronem, který dál i po Melkorově pádu šířil zlo ve Středozemi. Sauron se podvolil a Númenorejci si jej vzali jako otroka na ostrov.“