"Hlavním hrdinou je „nekonečně něžný“ a hodný člověk, zaměstnanec pražského krematoria - pan Karel Kopfrkingl - nekuřák, abstinent, citlivý člověk, pečlivý a starostlivý otec rodiny, který má pro každého pochopení. On, jeho žena Marie, dcera Zina a syn Milivoj tvoří dohromady šťastnou rodinu, která žije zautomatizovaným způsobem. Karel je vzdělaný v hudbě i literatuře, používá nadnesené výrazy. Ženě říká Lakmé, něžná, nebeská, nadoblačná. Děti jsou slunné, božské a úchvatné, kočka čarokrásná. Sám si nechává říkat Romane. Rád si pročítá svou oblíbenou knihu o Tibetu, z které čerpá svou životní filozofii (člověk z prachu vešel a v prach se obrátí ).
Pan Kopfrkingl pracuje v krematoriu už dvacet let a jeho zaměstnání ho ovlivňuje i v jeho světovém názoru. Svou prací je ovlivněn natolik, že i při narozeninách své dcery vypráví, jak se spalují těla. Pohřeb žehem považuje za jediné důstojné rozloučení se světem, často mluví o rakvích a jejich vhodných a nevhodných velikostech, o vhodné teplotě kremace, o čase kremace o smrti jako krásné věci… Tiché krematorium pro něj znamená přesný řád života a smrti, i doma mu visí na stěně zarámovaný "jízdní řád smrti" - rozpis obřadů. Dění ve světě jako by se ho vůbec netýkalo, spíše se zajímá o drobné zprávy z černé kroniky.
Blízkými přáteli rodiny Koprfkingů jsou manželé Reinkovi. S Willim bojoval pan Kopfrkingl v první světové válce, oba neměli rádi násilí. Po Williho vstupu do Sudetoněmecké strany se jejich názory rozcházely, ale přáteli i nadále zůstali. Willy ho brzy přesvědčí, že Hitler je dobrý, protože pomohl Rakousku a pomůže i nám, že Židé jsou nepřátelé Říše a že by si měl uvědomit svou německou krev, a nebýt zbabělý, protože pouze stoprocentní lidé bojují. Milimu dává za vzor Hitlerjugend a box jako sport, který se líbí Vůdci. Pan Kopfrkingl si pod vlivem Willyho uvědomuje nejen svou německou krev, ale i to, že jeho žena je židovka, svého syna najednou vidí jako naprostého slabocha. Karel se velmi rychle přemění z člověka tolerantního, který nikdy neodsuzoval lidský původ a chování, na zarytého fašistu, člena SdP a později i NSDAP, který špehuje Židy a udává bývalé přátele. Z přesvědčení, že Židé jsou nebezpeční a špinaví, zabije svou ženu - oběsí ji v koupelně a nahlásí to jako sebevraždu. Jako důvod uvede, že byla částečná Židovka a bála se o svou budoucnost příchodem Hitlera."