Logo Čtenářský-deník.cz

  • V naší databázi je nyní 4 586 obsahů děl, životopisů a slohovek ke stažení.
  • Z toho je 2754 prací zdarma.

Poradíme vám

Ctenarsky-denik.cz > Obsahy a rozbory děl > Ota Pavel: Zlatí úhoři

Ota Pavel: Zlatí úhoři



Kategorie: Profi práce, Česká literatura od 20. století

Typ práce: Obsahy a rozbory děl

Další díla spisovatele: Ota Pavel

Životopisy spisovatele: Ota Pavel

Škola: nezadáno/škola není v seznamu

Charakteristika: Práce seznamuje s dílem Zlatí úhoři, jehož autorem je Ota Pavel.

Obsah

1.
Ota Pavel: Zlatí úhoři

Úryvek

"Zlatí úhoři
Pavel Ota
Prozaik, publicista a sportovní redaktor Ota Pavel proslul především autobiograficky laděnými prózami, ve kterých podává osobní vzpomínky na dobu dětství, strávenou na prahu druhé světové války v překrásné krajině kolem řeky Berounky. Jde především o sbírky povídek Smrt krásných srnců (1971) a Jak jsem potkal ryby (1974). Kniha Zlatí úhoři obsahuje výbor z povídek uvedených převážně ve dvou výše jmenovaných knihách. Povídky jsou řazeny chronologicky do tří na sebe navazujících oddílů a můžeme z nich vysledovat dramatický příběh rodiny Oty Pavla. Nejvíce se ve svých vyprávěních autor soustřeďuje na postavu tatínka. Tento svérázný člověk, vlastním jménem Leo Popper, se vypracoval na „nejlepšího prodejce ledniček na světě“, zaměstnance firmy Electrolux. Jeho velkou vášní byla řeka a rybaření a plně odpovídal onomu označení rybářů „tichý blázen“. Za období nacismu však byl za svůj židovský původ stíhán a trestán, odešel do koncentračního tábora stejně jako Otovi starší bratři. Naštěstí se z něj vrátil. Něha a láska je patrná v autorově vztahu k mamince, ona je tou svatou bytostí, která drží rodinný krb pohromadě.
První část díla zachycuje dobu předválečnou. Ota ji vnímá svýma šestiletýma očima. Vybrané povídky:
Černá štika – poetické vyprávění o tajemné obrovské štice, která údajně občas připlouvá do oblasti, kde rybaří Ota se sourozenci. Jednou ji skutečně spatřili. Chytit ji se jim však nepodařilo. A to ani Otovi, který, ač nejmladší a nejslabší, ji měl nadosah.
Koncert – seznamujeme se s postavou Karla Proška, nejvyhlášenějšího rybáře v kraji. Právě on to byl, kdo zasvětil chlapce a vlastně i tatínka Lea, který se s ním velmi skamarádil, do tajemství rybolovu. Nejsvéráznější Proškova metoda bylo chytání „na práskandu“ – do vody máchal dlouhým prutem a bičoval tak vodu, aby ryby brzy připluly.
Moje první ryba – v této povídce se z malého Oty stane skutečný rybář. S neobyčejnou láskou a něhou vzpomíná autor na chvíle objevování krásy z úlovku. U zrodu jeho vlastního rybářství stál opět Karel Prošek, který Otovi vyrobil první obyčejný prut a úlovek – okouna – proměnil v trofej, která byla přitlučena na dveře jejich chalupy.
Jak jsme s tatínkem servírovali úhořům – tatínek Leo se rozhodl s Otou vyrazit na úhoře. Jejich lov je však zřejmě ze všech ryb nejnáročnější. Na dlouhý provaz navázali rybí pochoutku – rousnice. Malý Ota se vydal do proudu řeky a s kamenem navázaným na provaz ji chtěl překonat. Proud byl však dravější, než tatínek předpokládal, a malého Otu, který neuměl plavat, tato výprava málem stála život.
Nejdražší ve střední Evropě - Leo pracoval ve firmě Electrolux. Měl vcelku dost peněz, a tak si koupil v Kročehlavech od doktora Václavíka rybník – prý se šestikilovými kapry. Jednoho v tom rybníce totiž skutečně viděl. Když však začal výlov, v rybníce se našel pouze jeden kapr – jen ten jeden jediný šestikilový. Proto se naštvaný Leo doktorovi pomstil: když si u něj Václavík objednal ledničku (za stejnou cenu, jakou dal Leo za rybník), poslal mu ledničku bez vnitřku. Tak si byli vyrovnaní – „ ten rybník taky neměl vnitřek a jinak vypadal moc hezky“
Bílé hřiby – mrazivá povídka, která se zakládá na lidovém rčení, podle kterého, když roste mnoho hub, přijde válka. Na jedné z výprav do lesa našli Popperovi stráň posetou bílými hřiby. Za rok už Němci zabrali Československo...
Část druhá se zaměřuje na povídky z nelehké doby okupace.
Smrt krásných srnců – název je odvozen od lovu na srnce, který provozoval pan Prošek. Věrným sluhou a v podstatě zbraní mu byl přítel nejmilejší – vlčák Holan. Právě on byl schopen srnci srazit vaz. Když byli Otovi bratři Hugo a Jirka povoláni do koncentračního tábora, rozhodl se tatínek zajistit jim v nelehké době ještě nějaké jídlo a vypůjčil si proto Holana, aby ulovil nějakého srnce. Podařilo se, ovšem zraněné zvíře se dostalo do rukou jiných rybářů. Leo s Proškem ho museli rafinovaně dostat zpět.
Kapři pro Wehrmacht – nacisté zabrali i rybník, který si kdysi koupil tatínek. I jemu už přišel rozkaz o povolání do transportu. Noc před výlovem tatínek sám všechny ryby tajně vychytal. Nacistům se tak jeho kapříci do rukou nedostali.
Část třetí zpracovává osudy rodiny po válce.
Lov bolena dravého – rodina si pořídila chatu, aby byla zase v nejlepším kontaktu s vodou a rybařením. Oto však již dospívá, má i jiné zájmy a pravidelné výlety na chatu ho začínají nudit. Jednou se na přehradě objevili boleni. Ota si na ně políčil – za několik týdnů prázdnin jich chytil dvanáct ze třinácti. Toho posledního se mu nedařilo chytit, až jednou přišel slavný fotbalista Josef Bican a bolena chytil. Ota si ze zubů chycených dvanácti bolenů udělal řetěz – zuby si nechal u zlatníka spojit stříbrem a navlékl je na zlatý řetěz.
Zlatí úhoři – Ota nachytal tatínkovi k narozeninám jedenáct krásných úhořů. Leo se rozhodl Otovi splatit tento dluh, než zemře. Zlaté úhoře nikdy nechytl, ale nachytal jich 11 postupně. Byla to tvrdá „práce“. Vždy, když nějakého toho úhoře chytil, pozval si Otu a úhoře mu naservíroval na másle. Tak mu postupně splatil dluh 11 úhořů. Pak zemřel. Ota trochu jeho popela vhodil do Berounky – Leovy nejoblíbenější řeky."

Poznámka



PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ

Vlastnosti

STÁHNOUT PRÁCI

Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x51cc737af3d4b.zip (11 kB)
Nezabalený formát:
O_Pavel_Zlati_uhori.doc (38 kB)
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.

Diskuse