Poradíme vám

Ctenarsky-denik.cz > Obsahy a rozbory děl > Pavel Kohout: Katyně

Pavel Kohout: Katyně


Kategorie: Česká literatura od 20. století

Typ práce: Obsahy a rozbory děl

Další díla spisovatele: Pavel Kohout

Škola: nezadáno/škola není v seznamu

Charakteristika: Po shrnutí života a tvorby Pavla Kohouta popisuje práce děj, téma či formální zpracování knihy Katyně.

Obsah

1.
Život a tvorba
2.
Katyně
2.1.
Děj, postavy
2.2.
Téma
2.3.
Formální zpracování
2.4.
Vrchol knihy
2.5.
Zhodnocení

Úryvek

"Pavel Kohout
Katyně

Pavel Kohout se narodil v Praze. Vystudoval FF UK a od roku 1956 se věnuje výhradně psaní a režii. Zpočátku píše jako svazácký básník (po r. 1949 kulturním přidělencem na moskevském velvyslanectví), od r. 1955 má problémy se Stranou a r. 1969 je vyloučen z KSČ. Je jedním z autorů Charty 77. V r. 1977 vyznamenán Velkou rakouskou státní cenou za evropskou literaturu. V říjnu roku 1979 nebyl při návratu z ročního pobytu v Rakousku vpuštěn zpět do ČSSR. Angažován jako režisér a dramatik v Rakouském ND. R. 1988 zvolen členem Německé akademie pro řeč a tvorbu.

Píše div. hry (Ubohý vrah, nedávná Kyanid o páté), dvě bás. sbírky (Verše a písně, Čas lásky a boje, 40.-50.) a v exilu a po návratu i prózu (Z deníku kontrarevolucionáře, Kde je zakopán pes, Konec velkých prázdnin)
Katyně byla poprvé vydána L. Vaculíkem (strojová Petlice, 1978), Index (1980, Kolín nad Rýnem) a u nás v r. 1990 (edice Spirála, Čes. spisovatel). Mnoho překladů, dokonce i japonský.

Kat či katyně jsou lidé, kteří zabíjí justicí určené lidi předepsanými způsoby. Ty jsou v dnešní době již humanistické a co nejnebolestivější, že je nemůže dělat každý břídil. A aby toto starodávné řemeslo nevyhynulo ani v naší společnosti a bylo přitom předáváno současnými pokrokovými způsoby, vzniká zvláštní ústav - Střední učiliště popravčích věd.
Je to ”dítě” dvou nejlepších a nejsvědomitějších úkonářů současnosti u nás. Dějová linka se odvíjí od chvíle, kdy zoufalí rodiče (tedy matka) zkusí nabídku na: ”(17)” pro svou nepřijatou dceru. Ta se ukáže jako velice nadaná při přijímacích testech a stává se tedy první úkonářskou uchazečkou na světě. Dále se děj dotýká jen několika episod školního roku: lyžáku, ”školního výletu”, zahraničního zájezdu a maturity. To je hlavní dějová linie. Vedlejšími jsou příběhy obou popravčích, jejich ”příchodu” do zaměstnání, jejich setkání, vzniku školy. Ledacos se také čtenář dozví o manželství Tachecích a Vlků. DOKTOR!
Ač je hlavní postavou Lízinka Tachecí (15), tak zrovna o ní se čtenář mnoho nedozví. Ona je spíš hybatelkou děje. Je popisována jako dívka krásná a půvabná (po mamince) však značně netečná a flegmatická (tatínek), žijící si tak trochu ve vlastním světě, jíž se to co se kolem ní i sní děje skoro nedotýká. ”151.” Přesto či právě proto k ní postupně jistým citem (láska?) vzplanou tři muži. Prvním je spolužák Richard Mašín. Zde je to naivní, poetická láska, končící umučením soka (domnělého) a vlastní sebevraždou. Druhým je docent •imsa. U něj, jako u zralého muže, pro kterého ”155” je to proň neznámá touha po útlounké blondýnce (x plnotvaré černovlásky), která jej však zžírá tak mohutně, že se rozhodne ji stůj co stůj získat. Při pokusu však dojde k selhání, které nenapraví ani justiční vražda. A třetím je sám pan profesor Vlk. ”211.” Toto vzplanutí je konečné a vrcholí zásnubami.

Kohout popisuje neviditelné organisace a struktury totalitního režimu, které si žijí vlastním životem, avšak strhávají a semílají mnohé jedince včetně svých vlastních členů. Vše je ukazováno jako absurdní a přehnané, ”jenže... (obálka).” Ukazuje jak moc a mocní vláčí (aniž by si to třeba uvědomovali) sebou davy, které se více či méně stávají na ni závislí a musejí se jí podřizovat. Pravda, že by se leckdo setkal s oborem kat/katyně je nepravděpodobné (to je ta absurdnost, ale opravdu...?), ale mírné ústupky, zamlčování a nevidění musel dělat každý. (Jen musel? Dnes nám nikdo nediktuje co vidět a slyšet?). Katovství podává jako velice humanistický obor, ke kterému je nutné jen umět cuknout krkem, ale i něco vědět.
Román je všestranně vyvážený a ukazuje autorovy schopnosti a zkušenosti v plné šíři. Za originálním námětem nezaostává ani jeho zpracování, jak po spisovatelské tak vypravěčské stránce. Jazyk je velice bohatý, nikoli však košatý či básnický, ale střízlivý. Nebrání se různým vsuvkám a vysvětlování. Na dvou místech si bere na mušku dobově oblíbenou tvorbu zkratek a zkratkovitých slov (postavy se také baví x smrtelná vážnost). Zajímavou přílohou jsou i dokumenty. Také dělení odstavců, pomlčky a jiné ”technické pomůcky” udržují napětí. ”207.” Četné citáty dodávají knize autentičnost.
Příběh není vyprávěn v jedné lince, ale přeskakuje v čase, na místo odkud odbočil se často vrací až po několika kapitolách, vyskytuje se retrospektiva v retrospektivě, či naopak přenesení se ze vzpomínky do budoucna. Přesto čtenář nepociťuje zmatek či nepřehlednost. (asi ď jazyku) Dovoluje si i jednotlivé linky zamotávat a propojovat (Hofbauerovi) (Sapkowskiho koncert)

Vrcholem knihy je pak popis maturity a mistrovských zkoušek. K maturitě jsou pozváni rodiče a lidé z řad odborníků. (dvojčata) Mistrovské zkoušky pojal p.p. Vlk jako velkolepé divadlo (Kohout-režisér.) ”347”

Kohout sice o knize říká: ”8.” Přesto podal obraz společnosti, která se nechá několika jedinci/organisacemi a přitom vlastně sama sebou smýkat a vláčet, bez jakékoli stopy odporu či dokonce ani podivu nad tím co se děje. Jak výše, vykresluje to ad absurdum, ale kdo ví kde nadsázka končí?"

Poznámka

Text není úplný-

Vlastnosti

STÁHNOUT PRÁCI

Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x508affa818d5a.zip (11 kB)
Nezabalený formát:
P_Kohout_Katyne.doc (37 kB)
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.

Diskuse