1.	Kantor Halfar

2.	Maryčka Magdónová

3.

Labutinka

"KANTOR HALFAR
Hlavní postavou básně je učitel jménem Halfar. Není nijak zlý ani ošklivý, ale má vlastnost, která se nelíbí okresnímu inspektorovi – vyučuje česky v Polsku. A tak mu za jeho opovážlivost, která se nedá odpustit, udělí trest. Nedostane místo ve škole, kde by tak rád učil a musí se tak rozloučit i se snem mít vyšší plat. Proto se ani nemůže oženit se svou láskou a zůstává sám. Jednoho dne se proto oběsí na jabloni.

MARYČKA MAGDÓNOVA
Báseň vypráví o dívce, Maryčce Magdónově. O dívce, která ztratila otce, když se opil, spadl do příkopu a zemřel na poranění lebky. Ztratila i matku, která přišla o život, když ji přejel vůz plný uhlí. A jí zůstalo na opatrování několik sourozenců. Je zima, mrzne a není co jíst, proto se Maryčka Magdónova vypraví do lesa, který vlastní markýz Gér. Při činu ji však uvidí burkmistr Hochfeder, který si svou zvěst nenechá pro sebe. Není se tedy čemu divit, že si pro ni jednoho dne přijde policista. Vede ji kolem skal podle kterých plyne divoká Ostravice a ona cestou přemýšlí. Přemýšlí o městě kde se jí budou smát bohatí grosbyrgři a jejich ženy, přemýšlí o sourozencích, kterým nikdo nedá najíst, a v zoufalství se vrhne ze skály a spáchá sebevraždu.

LABUTINKA
Mladík přichází prosit o ruku dívky, kterou již dlouho miluje, ale ona jeho lásku neopětuje. Její pohyb přirovnává ke kmitu labutě na jezeře a nazývá ji Labutinkou. Rodiče, ale nechtějí aby jejich dcera odešla z domu tak mladá a proto nápadníka prosí, aby počkal ještě několik let. On tedy odjede na 2 roky z města a postupně se doslýchá jak jeho milovaná trvání svůj čas. Nejhorší je pro něj však zpráva, že ji dostane každý kdo ji chce mít. Proto v poslední sloce dává Labutince sbohem. Než-li by snášel rozmary své milé, tak raději bude žít sám, bez její lásky. "